24. května 2017 6:56 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Rýma, atopický ekzém, potravinová nesnášenlivost. Přichází doba alergická

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Alergie (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Alergie (ilustrační foto) | foto: Shutterstock
Každý třetí Čech trpí nějakou formou alergie. A bude hůř. V roce 2025 budou alergici tvořit polovinu obyvatel Evropy. Alergie se přitom u nich může poprvé objevit až v dospělosti nebo na prahu stáří.

Nad tím, proč alergií přibývá, si lámou hlavy lékařské a vědecké týmy po celém větě. Jisté je jen to, že před vznikem alergického onemocnění není člověk chráněn, ani když dětství a dospívání prožil bez projevů nemoci. Navíc alergie v pozdním věku může mít odlišné projevy než v dřívějších obdobích života, a tak nemusí být vždy snadné ji odhalit. Přitom správná diagnóza je klíčem ke správné léčbě, která uleví pacientovým potížím.

Na celém světě žije podle údajů Světové zdravotnické organizace více než 1,5 miliardy alergiků, kteří posmrkávají, svědí je vyrážky na kůži, těžko se jim dýchá nebo třeba mají zažívací potíže. To vše může provázet alergické onemocnění, které se dokáže objevit kdykoliv v průběhu lidského života. Je docela dobře možné, že i vy patříte mezi alergické pacienty nebo mezi ně patřit budete.

Jen v Česku podle České iniciativy pro astma tvoří alergici zhruba třetinu populace a jejich počet stále roste. Podle analýz European Academy of Allergy and Clinical Immunology bude s nějakou formou alergie bojovat v roce 2025 polovina obyvatel Evropy. Publikace Global Atlas of Allergy, kterou vydala stejná renomovaná instituce ve spolupráci se světovými odborníky na alergická onemocnění, pak přináší odhad, že v roce 2050 zasáhnou alergie čtyři miliardy světové populace.

Naštěstí tváří v tvář celosvětovému boomu alergií lékaři překvapivě nemají jen negativní zprávy. Pacientů s alergickou rýmou, astmatem, atopickým ekzémem nebo třeba potravinovými alergiemi sice přibývá, ale jejich život je mnohem kvalitnější než v minulosti. Jen během posledních dvaceti let, kdy u nás existuje Česká iniciativa pro astma, sdružující specialisty na toto onemocnění, se úmrtnost na astma snížila na minimum.

Astmatici, kteří dřív trávili spoustu času v nemocnicích a běžně končili jako invalidé, si v současnosti vystačí s několika ambulantními návštěvami v lékařské ordinaci a žijí naplno. V minulosti přitom měli problém zvládnout i běžnou hodinu tělocviku ve škole, a dnes jsou mezi nimi vrcholoví sportovci, včetně olympijských vítězů. Radikální změnou k lepšímu prošel i život dalších alergiků.

Geny + vliv prostředí = alergie?

Alergie, tedy přecitlivělost imunitního systému na nějaký podnět, není v medicíně zrovna horká novinka. „Slovo alergie formuloval vídeňský pediatr Clemens von Pirquet a chtěl jím vyjádřit nadměrnou reaktivitu člověka a jeho imunitního systému na běžné látky v našem prostředí,“ popisuje profesor Václav Špičák, nestor české alergologie, který se věnuje pacientům už více než šedesát let a stále ordinuje. „Alergická onemocnění se ve svých projevech nezměnila. Celkově se ale jejich počet zvýšil a vzájemně se kombinují,“ vysvětluje. Zatímcovminulosti byli „typičtí“ alergici ti, kdo bojovali s pyly různých rostlin a trav, dnes jim stále častěji vadí roztoči obývající naše domovy a různé potraviny, které běžně jíme.

Právě potravinové alergie se ve vyspělých zemí staly „druhou vlnou“ alergické epidemie. Velká část nemocných si tak od svých potíží neodpočine, ani když konečně všechno odkvete.

Alergické onemocnění, ať už se projeví jakkoliv, vzniká tak, že se vlivem působení prostředí „probudí“ genetické předpoklady pro jeho vznik. Genů ovlivňujících vznik alergií bylo identifikováno hned několik a ovlivňují například to, jak bude imunitní systém reagovat na setkání s alergenem. Přitom to, zda se člověk stane v budoucnu alergikem, není možné s jistotou předpovědět. A to navzdory například poznatku, že tomu, kdo má jednoho či oba rodiče alergiky, se zvyšuje riziko, že se alergické onemocnění objeví také u něj.

Alergie se mění

Podle studie mapující minulost alergií v dějinách lidstva publikované v žurnálu Annals of Allergy, Asthma & Immunology byly před rokem 1800, kdy drtivá většina lidí žila na vesnicích, tyto potíže velmi vzácné. Jenže když se začal zásadně proměňovat životní styl, lidé se stěhovali do měst a vznikaly průmyslové oblasti, začaly se objevovat alergie.

Ty se v 19. století týkaly překvapivě těch nejbohatších vrstev, které dosáhly na nejpohodlnější život v podobě lepších hygienických podmínek, menšího kontaktu s mikroby a rozmanitější stravy. Po roce 1900 pak začaly alergie trápit také bohatnoucí střední třídu a po roce 1970, kdy se zlepšily životní podmínky i sociálně a ekonomicky nejslabším, pak alergie prosákly do všech společenských vrstev.

Alergie

Se změnou životního stylu souvisí i proměna toho, co alergické reakce vyvolává. Ne snad že by pylové alergie zcela vymizely. Starosti alergikům dělá třeba ambrózie, rostlina, která se do Česka dostala jako invazní ze subtropického pásu a jejíž pyl je silným alergenem. Naopak řepka olejka, která právě kvete, není tak velký problém, protože má velká pylová zrna a ta se ve vzduchu dostanou jen do nejbližšího okolí. Navíc nejde o příliš silný alergen, potíže však alergikům způsobit může, protože někteří nemocní mají takzvané zkřížené alergie, při nichž jejich imunitní systém reaguje na základě podobnosti alergenů na více z nich současně. Například alergici na pyl břízy tak mohou být alergičtí současně na jablka, kiwi nebo třeba med.

„V posledních letech přibývá hlavně některých nových typů potravinových alergií, což jistě souvisí se změnami našeho jídelníčku. Konzumujeme více sóji, jíme více mořských plodů a dříve nedostupné druhy exotického ovoce jsou dnes zcela běžné,“ vyjmenovává profesor Petr Pohunek, ředitel České iniciativy pro astma, který také působí na Pediatrické klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol v Praze.

Přibývá také alergií na arašídy a sezam, které přijímáme ve stravě ve vyšším množství, a to i ve formě přísad do různých potravinových výrobků. A právě to, že stále méně jíme potraviny v jejich původní „čisté“ podobě, ale neobejdeme se bez různých příměsí při průmyslovém zpracování, stojí podle profesora Špičáka za nárůstem potravinových alergií. „Podívejte se kolem sebe, skoro každý má u sebe láhev s pitím, ale jen málokdo pije čistou vodu. Mnohemčastěji různé limonády plné barviv, ochucovadel a konzervantů,“ dodává zakladatel české alergologie.

LUDMILA HAMPLOVÁ, Autorka je spolupracovnice redakce
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz