Většina těchto dětí trpí spasticitou, neboli nadměrným svalovým napětím. „U dětských pacientů s obzvlášť závažným postižením jsme začali nedávno používat také baklofenové pumpy,“ říká neurolog Jan Hálek z Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc. „S pomocí této pumpy můžeme podávat léčivou látku baklofen, která dokáže ovlivnit svalové napětí, přímo do té části centrální nervové soustavy, kam potřebujeme.“ Základem léčby těchto pacientů však podle něj stále zůstává rehabilitace. Právě díky ní je možné mnohdy dost podstatně zlepšit kvalitu života.
Záludnosti dětské mozkové obrny
Jen málokterá nemoc má tak různorodé projevy jako dětská mozková obrna. Zatímco jednomu způsobí jen drobné problémy s chůzí, u jiného může vážně ohrozit pohybový i mentální vývoj. Společné mají tito pacienti pouze to, že u nich došlo v raném věku k poškození centrálního nervového systému.
„Nemoc může mít na svědomí zánět, krvácení či trauma, k němuž dojde v těhotenství, v průběhu porodu anebo krátce po něm,“ uvádí Jan Hálek. Někdy lze riziko rozvoje této nemoci předem předvídat. Obzvlášť u dětí, u nichž byla ještě před narozením diagnostikována vrozená vada mozku. Více ohrožené bývají také předčasně narozené děti. Ty sleduje již od narození dětský neurolog, který dokáže dobře rozpoznat už první příznaky nemoci.
S pumpou na ztuhlé svaly
|
V některých případech bývá ale velmi obtížné stanovit správnou diagnózu včas. Už proto, že nemoc potřebuje určitou dobu k tomu, aby se rozvinula. Novorozenec s poškozeným mozkem se tak zpočátku nechová ve srovnání se svými vrstevníky nijak nápadně. Projevy nemoci začnou být patrné až ve chvíli, kdy jeho mozkové struktury dozrají. Obvykle je odhalí pediatr při některé z pravidelných preventivních prohlídek a rodičům doporučí návštěvu dětského neurologa. Ten pak stanoví nejen diagnózu, ale snaží se i odhalit příčinu onemocnění.
Většina těchto dětí mívá pohybové problémy, velice časté bývá ale i zvýšené svalové napětí. Nemoc však provází i řada dalších komplikací. Tyto děti leckdy trpí také epilepsií, mívají postiženou páteř, objevují se u nich i poruchy řeči nebo polykání. Moderní medicína dokáže dětskou mozkovou obrnu „pouze“ léčit, ale ne vyléčit. „S poškozenímmozku nic nenaděláme,“ říká doktor Hálek, „můžeme však minimalizovat jeho následky tak, aby výsledná pohybová funkce byla co nejlepší.“ A právě v tomto úsilí podle jeho názoru nejvíce pomáhá cílená rehabilitace.
Klobásový jed jako pomocník
Dlouholetou tradici má u nás zejména metoda profesora Václava Vojty, který u pacientů s dětskou mozkovou obrnou stimuloval určitámísta a snažil se tak u nich vyvolat reflexní pohyb, který by vypadal úplně stejně jako přirozený. Často užívaná je také metoda manželů Bobathových, jejímž cílem je dosáhnout relaxace svalového napětí pomocí polohových a pohybových reflexů.
Uvolňovat ztuhlé dětské svaly napomáhají také léky. „Při dlouhodobém užívání si na ně však pacient může vypěstovat návyk,“ upozorňuje docentka Ivana Štětkářová, přednostka Neurologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. „Zároveň se mohou objevit i nežádoucí účinky jako je ospalost či únava.“
Problémy se spánkem má i čím dál víc dětí, říká odborník |
Navíc nepůsobí pouze na cílové svalové skupiny, ale na celý organismus. Proto se v posledních desetiletích začaly používat také modernější metody, jako je aplikace botulotoxinu neboli klobásového jedu přímo do postižených svalů. Tato metoda pomáhá nejen dětem s dětskou mozkovou obrnou, ale i dospělým po cévní mozkové příhodě nebo pacientům s roztroušenou sklerózou.
Působením botulotoxinu se naruší spoje mezi nervem a svalem, čímž se devastuje celá nervosvalová ploténka. Během tří měsíců se však vytvoří ploténka nová, celkově zregenerovaná. Díky tomu je dítě mnohdy schopné lépe jíst, psát nebo chodit.
„Efekt však není možné vždy předem spolehlivě odhadnout,“ konstatuje doktor Hálek. „Část pacientů je navíc naučená se spastickou končetinou fungovat natolik, že jim změna způsobí spíš problém.“ Ani tato metoda tedy rozhodně není pro každého.
Dopravit lék přímo na místo
V některých případech pacient s těžkou spasticitou nereaguje ani na tabletky ani na aplikaci botulotoxinu. „Nemůže ležet ani sedět ve vozíku, pronásledují ho svalové křeče,“ přibližuje problémy docentka Štětkářová. „V takovém případě je možné podávat pacientovi lék na uvolnění svalového napětí, baklofen, ve formě roztoku.“
A to prostřednictvím baklofenové pumpy. Oproti tabletkám má tento způsob podávání velkou výhodu v tom, že léčivá látka doputuje přímo tam, kde je jí zapotřebí, nevstřebává se do oběhu a nezatěžuje játra ani další orgány. Menší dávky léku tak působí nejen rychleji, ale i účinněji. Pacient však musí v narkóze podstoupit operační zákrok, při němž mu neurochirurg zavede do páteřního kanálu mezi míchou a jejím obalem tenkou hadičku, která je propojena s pumpou. Poté mu během celého dne do těchto míst proudí předem přesně naprogramované dávky baklofenu.
Experiment, nebo léčba neplodnosti? Cizí děloha nadějí na mateřství |
„Půl roku až rok hledáme správnou dávku,“ upozorňuje docentka Štětkářová. „Měla by co nejvíce odpovídat reálnému cíli, jaký si předem pacient stanoví.“ Což nebývá u dospělého na rozdíl od dítěte přece jenom tak velký problém. Proto se také nejspíš tyto pumpy u dospělých pacientů používají podstatně déle než u dětí. Na Dětské klinice Fakultní nemocnice Olomouc úspěšně použili první baklofenovou pumpu teprve loni.
Někteří odborníci také věří, že by dětem s dětskou mozkovou obrnoumohly do budoucna pomáhat i kmenové buňky. Doktor Hálek je však skeptický, protože lidský mozek je velmi složitý mechanismus. Zajistit, aby kmenová buňka doputovala na správnémísto, nebude jednoduché. Reálný pokrok mohou však podle něj očekávat rodiče dětí, které vyrůstají v láskyplném prostředí, výborně rehabilitují a využívají všech prostředků, které moderní medicína nabízí.
