Na českém trhu v poslední době ubylo ruské klientely, což se odrazilo v poptávce po klasické starožitnosti zejména z 18. a 19. století. Dobře se nyní prodávají autorské umělecké předměty, třeba drobná bronzová plastika. Ve starožitnostech se v Česku ročně otočí stovky milionů korun.
ČTK to před veletrhem starožitností Antique, který začne 21. dubna na Novoměstské radnici, řekli Simona Šustková a Jan Neumann z pořádající Asociace starožitníků.
Nákupem starožitností z Iráku a Sýrie financují západní sběratelé islamisty |
V aukcích výtvarného umění loni sběratelé v ČR utratili 926 milionů korun, což je druhý nejlepší výsledek po rekordním roce 2013. „Prodeje v aukcích se zveřejňují ve výsledkových listinách, lze je tedy dobře sčítat. V kamenných obchodech v celé republice roční obrat odhadujeme mezi 1,2 a 1,3 miliardy korun,“ uvedla Šustková. Číslo zahrnuje starožitnosti a klasické umění. Další prodeje se uskutečňují na internetu či na burzách typu Buštěhrad - o tamních obratech ale asociace čísla nemá.
Sbírání jako zájem a vášeň
V případě sběratelů se podle zástupců asociace proměňuje i motivace některých z nich. „Roste počet sběratelů, kteří vnímají sbírání nejen jako osobní zájem a vášeň, ale jako zhodnocení prostředků, investici, která může v budoucnu přinést výnos například jejich potomkům,“ říká Neumann.
Úspěšní podnikatelé se podle Šustkové snaží diverzifikovat své portfolio, zaměřují se nejen na obrazy, ale i například na značkové starožitné hodinky, zlaté mince, kvalitní, zejména briliantové šperky či designové nádobí a dekorační předměty známých umělců. „Nejde tedy o to, že by se stali klasickými sběrateli něčeho, co je primárně zaujalo jako sběratelský obor, ale časem se z nich sběratelé stávají, což je pro uchování kulturního dědictví důležité,“ připomíná.
Jak smíchat starožitnosti s moderními objekty? Poradí Byt sběratele |
Předměty, o něž mají sběratelé v poslední době velký zájem na aukcích i v kamenných obchodech, jsou drobné bronzové sochy. Jde o autorská díla, jejichž ceny jsou u některých autorů na vzestupu. „Od renesance se bronzy těší stabilní oblibě mezi umělci i sběrateli. Výhodou bronzových plastik je fakt, že je možné je bez rizika poškození převážet, a tak se šířily do celé Evropy. Na českém trhu se nejčastěji objevují díla z 19. a 20. století,“ říká Šustková.
Záliba za miliony
Sochy a plastiky zdaleka nedosahují v tuzemských aukcích tak vysokých cen jako obrazy, přesto se ale šplhají až k milionu korun. Autorský rekord Jaroslava Horejce padl v roce 2013, kdy byla vydražena jeho metr vysoká bronzová socha Dívka a delfín za 840.000 korun. O tři roky dříve byl vydražen bronz Tanečnice za 744.000 korun a bronz Orfeus téhož autora se loni z vyvolávací ceny 50.000 korun vyšplhal až na 220.000 korun. Na vysokých příčkách aukčních úspěchů stojí i díla Otto Gutfreuda, jehož drobná soška Sedící žena se vydražila za 570.000 korun, a čtyři sochy s názvem Čtyři roční období byly prodány za 430.000 korun.
Zloděj ukradl z domu starožitné kliky |
Podle Šustkové je na českém trhu už druhým rokem patrný úbytek ruské klientely, včetně sběratelů žijících v ČR. „To se odrazilo v poptávce o klasické starožitnosti zejména z 18. a 19. století, například o míšeňský porcelán,“ uvedla. Naopak dobře se prodávají zmíněné bronzy, stabilní poptávka je po kvalitních špercích ze zlata a zájem je například i o stolní stříbro a velké jídelní servisy od známých značek typu Rosenthal.
Zákazníci vždy hledají dokonalé kusy za přijatelné ceny nebo kuriózní drobnosti. Loni klesl o přibližně sedm procent zájem o asiatika - zhruba stejně jako na světovém trhu. Za milionové částky se v Česku prodávaly obrazy čínského malíře Čchi Paj-š’e, který byl v letech 2013 a 2014 nejprodávanějším autorem českých aukcí.
