Lidovky.cz: Založil jste lezeckou záchranou službu a s kolegy se specializujete na záchranu z výšek, hloubek a nedostupných prostor lanovou technikou. Co vás k tomu vedlo?
V okamžiku založení jsem měl s několika blízkými přáteli touhu po dvou sférách působnosti. První, stále aktuální, bylo vybudování lektorského týmu pro praktickou výuku první pomoci všech cílových skupin laické veřejnosti. Druhou sférou bylo založení v tuzemsku netradiční formace - výjezdové skupiny sestavené pouze ze zdravotnických záchranářů - lezců.
Lidovky.cz: V čem se lišíte od hasičů-lezců?
Lanová záchrana není nic nového - obor hasič-lezec je k vidění již řadu let, nicméně akreditovaný obor Zdravotnického záchranáře-lezce snoubí odbornou přednemocniční nelékařskou péči s technickou sférou záchrany. Tedy jinými slovy, člen takové výjezdové skupiny musí ovládat jak urgentní medicínu zdravotnického záchranáře, tak lanovou záchranu z exponovaného terénu. Pro pacienta znamená výjezd lezců záchranářů včasnější zdravotnickou intervenci, a tudíž i větší šance. Co se studia oboru týče, “úmrtnost” nově příchozích členů je vysoká. Je to náročný obor nejen na znalosti medicínské a zásahové, ale také na tělesnou zdatnost jedince.
Lidovky.cz: Jaké případy řešíte nejčastěji?
Co se indikací pro výjezd lezecké skupiny týče, škála výzvy může být rozmanitá, od neukázněného lezce počínaje, po nehodu v industriálním prostředí konče. Sezonním výjezdem jsou jednoznačně jarní sportovní lezci “z leknutí”, tedy nadšenci vrhající se na skálu bez jakýchkoliv základních znalostí. Koupě sedáku a lana z člověka neudělá horolezce a může se mu stát i osudovou chybou.
Jedna ze záchranných akcí v industriálním prostoru
Lidovky.cz: Je "lehčí" zachraňovat člověka z hloubky nebo výšky?
Pravdou je, že jednotku zajímá spíše směr, a to nahoru nebo dolů. Vytažení pacienta vyžaduje mnohdy budování lanového systému - kladkostroje, včetně užití několika “tažných” záchranářů. Při spouštění pacienta v doprovodu záchranáře je situace na kotevním stanovišti rozhodně snazší. Naopak pád pacienta do přírodního krasového jevu se 100% vlhkostí a průměrnou teplotou 2°C může nejen ovlivnit výkon jednotky, ale i ztížit zásahové podmínky.
Lidovky.cz: Kolik záchranářů je potřeba k jednomu výjezdu?
Naše minimum výjezdové skupiny je 3+1, tedy tři záchranáři lezci a jeden velitel jednotky, který se stává ve většině případů i velitelem zásahu. Menší počet záchranářů je sice možný, ale nepříliš praktický. Záchranáři sice musí ovládat i individuální záchranu, ale sehraný tým je přeci jen lepší koncert.
Lidovky.cz: Co všechno musí mít při sobě záchranář?
Výčet techniky jednoho záchranáře-lezce vydá opravdu za mnoho pomůcek, nicméně vždy se z části odvíjí od typu zásahu. Každý záchranář-lezec má individuální komplet vybavení sestávající v první řadě ze zásahové kombinézy, helmy s čelovou svítilnou a celotělového postroje. Na ten neodmyslitelně patří individuální lékárna, odřezový nůž, náhradní světelný zdroj, sestava karabin různého typu, textilní kotevní materiál, pomocné reep šňůry, kladky, blokanty a pomůcky pro sestup na laně. Od požadavků na základní sestavu vybavení je osázení postroje více méně individuální. Vždy se jedná a pomůcky určené pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou. Záchranáři si doplňují individuální techniku, která jim práci ulehčí. Není cílem investovat veškeré síly do vytažení pacienta holýma rukama, ale zapojit hlavu a vybudovat na laně kladkostroj.
Lidovky.cz: Jak se záchranáři udržují ve fyzické kondici? Máte například kondiční přípravy?
Vzhledem k tomu, že naším “tradičním” zdravotním deficitem jsou bolesti zad, nebo hůř výhřezy plotýnek, bez kondiční přípravy je výkon profese přímou cestou do pekel. Jednotka rozhodně netráví hodiny v posilovně. Věnujeme se zejména funkčním typům tréninků, tedy přípravě na reálné situace. Na zdvihnutí transportní vany, vytažení pacienta, či přesun zásahového vybavení vás činka z posilovny rozhodně nepřipraví. Cílem je volit cviky, které obsahují pohybové prvky přímo ze zásahu. Nejosvědčenějším tréninkovým modelem je Corefit, tedy kondiční příprava pro reálné situace. Po výhřezu dvou disků mohu hovořit z vlastní zkušenosti.
Lidovky.cz: Záchranáři z vašeho týmu také předávají znalosti široké veřejnosti. Jaké akce například připravujete?
Vždy se snažíme vyjít posluchačům maximálně vstříc. Proto se semináře vždy koncipují na míru zadavatele. Našimi posluchači jsou tedy rozličné cílové skupiny od horolezců, dobrovolných hasičů a státních zaměstnanců až po školy a větší korporace. Přijde-li za námi skupina pracující například v letecké dopravě, nejdříve vytipujeme rizika dané profese a nejčastější problematiku. Následně je vytvořen seminář přesně pro danou skupinu. Od počátku razíme myšlenku, že výuka první pomoci není o předávání teorie, ale o výuce vycházející z praktických zkušeností přednášejících. Proto jsou našimi hlavními lektory pouze záchranáři z praxe zdravotnické záchranné služby a operačního střediska. Druhým studijním pilířem je výuka zážitkovou metodou. Posluchači nabývají své znalosti na vlastní kůži. Výuka probíhá zejména praktickou formou a následně i v podobě simulace, kdy si posluchač znalosti osvědčí na modelové situaci. Výuka první pomoci se tak může stát zábavnou “teambuildingovou” záležitostí, namísto několika hodinového mučení v místě, kde se tělo setkává se židlí.
