Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Šimpanz plánuje útoky na návštěvníky ZOO

Věda

  14:37
Šimpanzům můžeme připsat další schopnost považovanou dosud za výhradně lidskou. Dokážou hromadit předměty, které v danou chvíli nepotřebují, a použijí je až při vhodné příležitosti. Jinými slovy plánují.

Šimpanz Santino metá ve vzteku kameny po návštěvnících ZOO. foto: ČTK

Šimpanz Santino není největším miláčkem návštěvníků zoo ve švédském Furuviku, ovšem pro přírodovědce je prvotřídní atrakcí. Opakovaně totiž pozorovali, jak třicetiletý samec chladnokrevně shromažďuje kameny a úlomky betonu, aby je později – už v záchvatu vzteku – metal po lidech. Podle odborníků je to přesvědčivý důkaz, že lidoopům nechybí schopnost plánovat.

Šimpanz Santino zbrojí kameny na návštěvníky ZOO do zásoby.

Už dlouho nelze tvrdit, že použití nástrojů je neklamným znakem lidskosti. Dokumentovaných případů, kdy zvířata, ať už ve volné přírodě nebo v zajetí, sáhla po nějaké pomůcce, stále přibývá. Nejčastěji si život usnadňují lidoopi, nechybí však ani příklady z ptačí říše. Japonští vědci dokázali k používání nástrojů motivovat dokonce i hlodavce. Šimpanzi si navíc vhodné předměty, například klacek, se kterým „loví“ termity, upravují. Vždy však zvířata pohání okamžitá potřeba – touha ukojit hlad.

V případě šimpanze Santina je to jiné. Kameny shromažďuje většinou hned ráno. Leze pro ně do vodního příkopu a staví z nich hromady. Když žádný vhodný nemůže najít, pustí se do destrukce betonové zídky, jejíž slabá místa odhaluje pozoruhodně dobře.

Kameny, které si šimpanz Santino připravil na návštěvníky ZOO.

Po příchodu prvních návštěvníků v šimpanzím samci roste neklid. Když ho moc otravují, rozzuří se a začne po nich metat připravené projektily.

„Ve chvílích, kdy šimpanz sbíral kameny nebo kdy si vyráběl munici, byl bez výjimky klidný,“ říká Matias Osvath, autor studie otištěné v posledním čísle vědeckého časopisu Current Biology. „Naopak vždy, když házel kameny, byl velmi vzrušený,“ dodává Osvath, který působí na univerzitě v Lundu. Odborníci se shodují, že jde o první doložený případ, kdy se chování zvířete neodvíjí od emocí, které právě zažívá, nýbrž je motivováno okolnostmi, které nastanou až podstatně později.

Studená válka s mazaným lidoopem
Z vědeckého hlediska je cenné, že poznání nového rysu šimpanzí psychiky nevyplynulo z komplikovaně inscenovaných experimentů, nýbrž ze spontánně vzniklé situace. Santino začal kameny sbírat v době, kdy dosáhl ve smečce vůdčího postavení. Bylo mu tehdy šestnáct let. Střelivo skladoval v části výběhu přiléhající k sektoru, jímž procházejí návštěvníci.

Ošetřovatelé balvany opakovaně odnášeli, ovšem Santino se nevzdal. „Je velice těžké ho zastavit, vždycky si najde nové kameny. A když na žádný dlouho nenarazí, prostě si vhodný vyrobí,“ lamentují jeho ošetřovatelé a dodávají: „Je to nekončící studená válka.“
Naštěstí má Santino špatnou mušku, takže návštěvníkům velké nebezpečí nehrozí. A komu by vadilo, že lidoop projevuje svou nepřízeň tak radikálně, může přijít v zimě. V tu dobu je ruch menší a Santino kameny nesbírá ani nehází.

Témata: Studená válka