Sliny obsahují také látky přímo napomáhající hojení. Například ve slinách hlodavců se nachází epidermální a nervový růstový faktor. Obě látky jsou známé svými regeneračními účinky. Nizozemští vědci nyní odhalili v lidských slinách novou látku, která přímo podporuje hojení. Doufají, že jejich objev najde uplatnění v medicíně.
Tým biologů vedený Mennem Oudhoffem si nejprve v laboratoři vypěstoval souvislou vrstvu slizničních buněk odebraných z úst dobrovolníků. Potom vědci tuto umělou sliznici poškrábali a testovali vliv různých látek na zacelení umělé „rány“.
Lidské sliny se ukázaly jako velmi účinný hojivý prostředek, který umožnil uzavření rány během 16 hodin. Oudhoff začal pátrat po účinné látce. Předem vyloučil epidermální i nervový růstový faktor, protože ty se v lidských slinách vyskytují ve stotisíckrát nižších koncentracích než ve slinách hlodavců. Nakonec Oudhoff odhalil lidskou hojivou látku v malé bílkovinné molekule histatinu. O té vědci věděli, že účinně hubí bakterie. Schopnost histatinu urychlovat hojení ran je do značné míry překvapením. Kromě buněk sliznice přispívá histatin i k regeneraci dalších tkání včetně kostí.
Desinfekční prostředek
Stať nizozemského týmu zveřejněná ve vědeckém časopise FASEB Journal vrhá nové světlo na celou řadu jevů, které vědci a lékaři už dávno znali, ale neměli pro ně vysvětlení. Histatin se uplatňuje při instinktivním lízání ran zraněnými zvířaty. U primátů včetně člověka zřejmě zaskakuje za regenerační růstové faktory hlodavců. Přítomnost histatinu ve slinách také přispívá k rychlejšímu hojení ran v ústech. Proto se rána po vytrženém zubu hojí rychleji než srovnatelně rozsáhlé zranění na jiném místě těla.
Léky inspirované histatinem by se mohly uplatnit jako doplňkové složky desinfekčních prostředků určených k čistění ran nebo by mohly být přidávány do náplastí a obvazů. Velmi cennou službu by mohly odvést při léčbě rozsáhlých popálenin. Úlevu snad přinesou i lidem, které sužují nehojící se rány. To se týká například vředů na končetinách diabetiků.
Tým biologů vedený Mennem Oudhoffem si nejprve v laboratoři vypěstoval souvislou vrstvu slizničních buněk odebraných z úst dobrovolníků. Potom vědci tuto umělou sliznici poškrábali a testovali vliv různých látek na zacelení umělé „rány“.
Lidské sliny se ukázaly jako velmi účinný hojivý prostředek, který umožnil uzavření rány během 16 hodin. Oudhoff začal pátrat po účinné látce. Předem vyloučil epidermální i nervový růstový faktor, protože ty se v lidských slinách vyskytují ve stotisíckrát nižších koncentracích než ve slinách hlodavců. Nakonec Oudhoff odhalil lidskou hojivou látku v malé bílkovinné molekule histatinu. O té vědci věděli, že účinně hubí bakterie. Schopnost histatinu urychlovat hojení ran je do značné míry překvapením. Kromě buněk sliznice přispívá histatin i k regeneraci dalších tkání včetně kostí.
Desinfekční prostředek
Stať nizozemského týmu zveřejněná ve vědeckém časopise FASEB Journal vrhá nové světlo na celou řadu jevů, které vědci a lékaři už dávno znali, ale neměli pro ně vysvětlení. Histatin se uplatňuje při instinktivním lízání ran zraněnými zvířaty. U primátů včetně člověka zřejmě zaskakuje za regenerační růstové faktory hlodavců. Přítomnost histatinu ve slinách také přispívá k rychlejšímu hojení ran v ústech. Proto se rána po vytrženém zubu hojí rychleji než srovnatelně rozsáhlé zranění na jiném místě těla.
Léky inspirované histatinem by se mohly uplatnit jako doplňkové složky desinfekčních prostředků určených k čistění ran nebo by mohly být přidávány do náplastí a obvazů. Velmi cennou službu by mohly odvést při léčbě rozsáhlých popálenin. Úlevu snad přinesou i lidem, které sužují nehojící se rány. To se týká například vředů na končetinách diabetiků.
