Po přistání se hermeticky uzavřený kontejner připomínající kouli otevřel, aby mohl pořídit první snímky měsíčního povrchu. Vedle panoramatických snímků okolí poskytla Luna 9 vědcům informaci, že povrch Měsíce se pod technikou neproboří a je tedy pevný.
Luna 9 byla součástí sovětského vesmírného programu nesoucího název Luna, v rámci kterého byla v letech 1959 až 1976 do vesmíru vyslána série nepilotovaných výzkumných sond s cílem dosáhnout a prozkoumat Měsíc.
Program si během let připsal na své konto hned několik prvenství. Mezi ně bezpochyby patřil let sondy Luna 2 v září 1959, která se stala prvním lidským výtvorem, který dosáhl povrchu Měsíce. Luna 16 zase jako první zpět za Zemi dopravila vzorky z Měsíce.
Přes úspěch programu Luna se ale sovětským vědcům nepodařilo dovést k úspěšnému konci projekt pilotovaného letu k Měsíci, kde slavili úspěch Američané.
