Na základě zpřesněného měření je nyní velikost planetky udávána 2370 kilometrů v průměru. Podle vědce Alana Sterna to rovněž znamená, že Pluto má nižší hustotu, než se myslelo, což by mohlo znamenat, že jeho nitro je více naplněno ledem a méně horninami.
Misi sondy New Horizons čeká dnes vyvrcholení. Sonda, kterou na téměř pět miliard kilometrů dlouhou cestu k vesmírnému tělesu vyslal 19. ledna 2006 americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), bude Plutu nejblíže přesně ve 13:49:57 SELČ. Její vzdálenost od povrchu planety bude v té době 12 500 kilometrů.
Progress prý přiletěl k ISS v nejvyšší čas, docházely zásoby |
Robotická sonda již poslala řídícímu středisku poslední hlášení o svém stavu a nyní má anténu odvrácenou pryč od Země, aby se plně soustředila na svůj cíl. Její přístroje mají za úkol pořídit obrovské množství fotografií a shromáždit další data, včetně údajů o složení atmosféry a povrchu Pluta či o jeho teplotě, která uloží do paměti. Teprve poté by sonda měla opět začít komunikovat s řídícím střediskem.
Pět měsíců Pluta
První krátký vzkaz o tom, že průlet kolem Pluta má sonda úspěšně za sebou, astronomové podle agentury Reuters očekávají kolem půlnoci. První snímky s vysokým rozlišením by měly dorazit později ve středu. Získaná data bude New Horizons vysílat na Zemi šestnáct měsíců.
Photos of Pluto in 1930, 1996, and 2015 pic.twitter.com/Nfw63iQBjG
— John D. Cook (@JohnDCook) July 14, 2015
PlutoPluto bylo dlouho považováno za planetu, po nové astronomické kategorizaci z roku 2006 se ale o něm mluví jako o trpasličí planetě, protože ještě za jeho drahou se pohybují další podobná tělesa, jako je Sedna nebo Quaoar. |
Sonda New Horizons je vůbec prvním kosmickým tělesem vyslaným člověkem, které k trpasličí planetě dorazilo. Vědci zatím neměli příležitost Pluto podrobněji prozkoumat. Na to, aby mohli planetku sledovat například teleskopem, je Pluto od Země příliš daleko. Sonda o velikosti klavíru se u Pluta zdrží jen chvíli. Kolem trpasličí planety nebude obíhat a proletí kolem ní rychlostí 49 000 kilometrů za hodinu.
Sonda nebude studovat pouze Pluto, ale také jeho pět měsíců, které se nazývají Charon, Styx, Nix, Kerberos a Hydra. Aby se dokázala zaměřit na každé z těchto vesmírných těles, bude muset v krátké době provést řadu rychlých manévrů.
Riziko, že by sonda mohla být při průletu kolem Pluta zničena, je podle expertů malé. Mohlo by k tomu dojít například při srážce s ledovým úlomkem. Řídící tým ale pro jistotu uložil v pondělí veškerá doposud získaná data, mezi nimiž jsou i zatím nejpodrobnější fotografie Pluta pořízené z přibližující se sondy a měření planety a jejích měsíců.
Zatímco Pluto je podle nových měření větší, než se předpokládalo, u jeho měsíce Charonu sonda doposud odhadovaný průměr 1208 kilometrů potvrdila. Velikost měsíce Nix se odhaduje na 35 kilometrů a měsíce Hydra na 45 kilometrů v průměru. Kerberos a Styx jsou podstatně menší, ale sonda zatím nebyla schopna spolehlivě jejich velikost zjistit. Tyto údaje by měla přinést až průletová data.