Vyobrazení sondy Rosetta na webu Evropské vesmírné agentury (ESA).
foto: ESA, Reprofoto
Rosetta podle předpokladů dopadla na povrch vesmírného tělesa označeného katalogovým číslem 67P poměrně malou rychlostí, a dopad byl tedy spíše měkčí. Stalo se tak přibližně už ve 12:40 SELČ, ale s potvrzením bylo nutné počkat, protože komunikace s Rosettou měla vzhledem k velké vzdálenosti od Země čtyřicetiminutové zpoždění. Ve 13:19 SELČ se signál přerušil, což potvrdilo definitivní konec mise.
Ani na své „poslední cestě“ přitom Rosetta nepřestala pracovat a poslala vědeckému týmu projektu další data i fotografie oblasti kolem vybraného místa dopadu.
„Je hotovo. Mohu potvrdit naprostý úspěch sestupu Rosetty. Operace mise Rosetta jsou ukončeny,“ prohlásil ředitel projektu Patrick Martin. „Sbohem Rosetto, máš za sebou dobrou práci,“ dodal za radostného halasu vědců v řídícím centru.
Hlavním cílem projektu bylo důkladně prozkoumat jednu z komet a získat informace, jež by vědcům pomohly poodhalit tajemství vzniku Sluneční soustavy před 4,6 miliardy let. K záměrům patřilo také prověřit oprávněnost hypotézy, že život na zemský povrch dorazil právě z komet.
Start Rosetty
Program zahájil start Rosetty ze Země v březnu 2004. K cíli dorazila o deset let později po překonání vzdálenosti více než šest miliard kilometrů. Ještě téhož roku, v listopadu 2014, vypustila sonda robotický modul Philae, který měl provádět další výzkum přímo na povrchu komety. Přistání ale nedopadlo nejlépe a Philae se ztratila Rosettě z dohledu. Nicméně přesto modul na Zemi poslal čtyři, byť krátké, série údajů. Podle vědců velmi užitečných.
Po poslední transmisi z 9. července se modul nadobro odmlčel. Takřka na poslední chvíli se ale Rosettě přece jen podařilo Philae najít. Na záběrech, které pořídila 2. září, vědci robotický modul rozeznali a dokázali tak určit místo, kde skončil. Rosetta v pátek podle vědců dosedla asi dva kilometry od něj.
Fakta o evropské sondě Rosetta- Mise Rosetta patřila mezi nejambicióznější projekty Evropské kosmické agentury (ESA). Sondu vyslala agentura do vesmíru v březnu 2004 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně.
- Jejím hlavním úkolem bylo dostat se na oběžnou dráhu komety, označované jako 67P/Čurjumov-Gerasimenko, a důkladně ji prozkoumat, včetně vnitřní struktury, a pomoci tak vědcům poodhalit tajemství vzniku Sluneční soustavy před 4,6 miliardy let.
- Jedním z úkolů sondy bylo ověřit hypotézu, že život na zemský povrch mohl dorazit právě z komet. K tomu byla také sonda vybavena robotickým modulem Philae, který na kometě přistál v listopadu 2014.
- Rosetta měla přibližně tvar kvádru a vážila tři tuny. Elektrickou energii jí dodávala dvojice solárních panelů s rozpětím 32 metrů. Množství energie se měnilo v závislosti na její vzdálenosti od Slunce.
- Sonda se skládala ze dvou bloků, na jednom bylo umístěno 11 vědeckých přístrojů sloužících ke zkoumání komety, druhý blok obsahoval systémy zabezpečující provoz sondy.
- V roce 2011 vědci uložili sondu do "hlubokého spánku", protože solární panely by jí kvůli velké vzdálenosti od Slunce už nemohly dodávat dostatek energie pro běžný provoz. Hibernace sondy skončila v březnu 2014, do té doby byl v provozu jen palubní počítač a vyhřívací systémy, které bránily zamrznutí Rosetty. S klíčovými přibližovacími manévry ke kometě začala Rosetta na přelomu května a června 2014. Ke svému cíli sonda urazila více než šest miliard kilometrů.
- Průzkumný modul Philae po přistání na kometě fungoval asi 60 hodin, pak mu došla energie. Než se aparát Philae na delší dobu odmlčel, zaznamenal stopy organických molekul obsahujících uhlík, který je základem života na Zemi.
- Během uplynulých dvou let se kometa přiblížila ke Slunci a modul putující vesmírem spolu s ní tak znovu získal energii a prostřednictvím Rosetty v polovině loňského roku znovu krátce komunikoval se Zemí.
- Na záběrech pořízených letos 2. září kamerou OSIRIS z Rosetty se pak mlčící modul Philae ještě podařilo nalézt.
- Loni v říjnu sonda Rosetta objevila na kometě Čurjumov-Gerasimenko molekuly kyslíku. Molekulární kyslík (O2) musí být podle vědeckého týmu bernské univerzity velmi starý. Pocházet by mohl už z dob vzniku komety a tedy i z dob vzniku sluneční soustavy před miliardami let.
- Své jméno přejala Rosetta od slavné desky, kterou při tažení v Egyptě u města Rosette objevil jeden z Napoleonových vojáků. Pomocí této desky dokázal francouzský vědec Jean-François Champollion rozluštit egyptské hieroglyfy.
- Přistávací aparát pojmenovala patnáctiletá italská dívka podle egyptského ostrova Philae na Nilu, z něhož pochází obelisk, který spolu s kamennou tabulkou Champollionovi pomohl k rozluštění egyptského písma. Celkové náklady mise se odhadují na téměř 1,3 miliardy eur (asi 35 miliard Kč).
- V minulosti už lidé vyslali ke kometám několik sond. Většina z nich proletěla kolem komet, pořídila jejich snímky a analyzovala plyn, který z komet uniká při přiblížení ke Slunci.
- V roce 2005 pak americká sonda Deep Impact vypustila projektil do komety Tempel 1 s cílem analyzovat vyvržený materiál z nitra komety.
|
