Soud s členkou neonacistické organizace Národně socialistické podzemí Beate Zschäpeovou a dalšími čtyřmi údajnými podporovateli NSU měl původně začít už tento měsíc. Německý ústavní soud však nařídil, že mnichovský vrchní zemský soud musí vyhradit místa pro zástupce tureckých a řeckých médií. Kvůli nastalým organizačním problémům byl nový termín stanoven na 6. května a akreditace byla spuštěna znovu.
Problémy s kapacitou
Turecká a řecká média, která věc hnala k ústavnímu soudu, tentokrát ve stísněné soudní síni své zástupce mít budou, ale na úkor některých mediálních gigantů. Kapacitní problémy totiž soud přiměly k netradičnímu rozdělení ostatních míst. Z 324 přihlášených médií v pondělí vylosoval padesátku šťastných, které budou mít informace od soudu z první ruky.
Štěstí se usmálo na několik okrajových regionálních listů či rozhlasových stanic i na ženský magazín Brigitte nebo reklamní plátek Hallo Müchen.
Smůlu mají přední německé deníky Die Welt, Frankfurter Allgemeine Zeitung a Taz nebo nadnárodní tiskové agentury Reuters, AP a AFP. Zmíněné listy už oznámily, že budou zvažovat další žaloby. Taz uvažuje o stížnosti, kterou by si snad vymohl alespoň videopřenos ze soudní síně.
Zschäpeová je obžalována z podílu na deseti vraždách a z vytvoření teroristického spolku. Hrozí jí až doživotí. Neonacistická teroristická buňka údajně v letech 2000 až 2006 v Německu zavraždila osm osob tureckého původu, jednoho řeckého přistěhovalce a jednu německou policistku. Skupina je rovněž podezřelá ze dvou bombových útoků, které si vyžádaly dohromady 23 zraněných, a také z přepadení 14 bank.
NSU založili v roce 1998 Zschäpeová, Uwe Mundlos a Uwe Böhnhardt. Mundlos s Böhnhardtem před zatčením spáchali sebevraždu.