Masový hrob byl odkryt na počátku roku při stavbě Národní opery a knihovny, kterou inicioval filantrop Stavros Niarchos. Některé kostry leží úhledně v řadě, jiné jsou navršeny na hromadě, paže a nohy zkroucené, čelisti rozevřené v makabrózním úsměvu.
Britští archeologové mají nové nálezy v ‚britských Pompejích‘ |
„Všichni byli popraveni a všichni stejným způsobem. Ale přesto byli pohřbeni s úctou,“ sdělila agentuře Reuters vedoucí vykopávek, doktorka Stella Chryssoulaki. „Oběti jsou spoutány a většina z nich je velmi mladá. V době smrti byli očividně v dobré fyzické kondici.“
Experti doufají, že testy DNA a výzkum vedený antropology ukáží, jak přesně skupina lidí zemřela. Jejich smrt byla jasně násilná, způsob pohřbu ale naznačuje, že nešlo o obyčejné zločince nebo otroky.
Nezdařený převrat
Hřbitov je datován mezi osmým a pátým stoletím před naším letopočtem. „Toto období bylo časem velkých nepokojů. Athénská společnost byla neklidná, nejvyšší vrstvy mezi sebou bojovaly o moc,“ vypráví Stella Chryssoulaki.
Jedna z nejpravděpodobnějších teorií říká, že by mohlo jít o přívržence Cylona, athénského šlechtice a olympijského vítěze, který se roku 632 před Kristem pokusil o státní převrat avšak neuspěl a svého tchána, tyrana z Megary, nesesadil.
Poté, co pokus ztroskotal, ukryl se Calon v chrámu na Akropolis. Podařilo se mu uprchnout, jeho podporovatelům nikoliv. „Snad nám testy DNA tuto teorii potvrdí,“ doufá Chryssoulaki.
Na celém hřbitově leží více než 1500 těl. Malé děti leží v keramických pohřebních nádobách, někteří dospělí byli spáleni na pohřebních hranicích, jiní odpočívají v kamenných sarkofázích. Jedna rakev byla dokonce vyrobena z dřevěného člunu.
Narozdíl od slavného athénského hřbitova Karameikos, kde jsou pochováni mnozí starověcí urození Řekové, je tento hřbitov místem posledního odpočinku obyčejných lidí.
„Hřbitov je prvním i posledním místem, kde lidé překročí dělící čáru mezi životem a smrtí, ráda bych jednoho dne vidělaq na tomto místě postavené muzeum. Sloužilo by jako pomník, který současným athéňanům připomene životy těch z jiné, starobylé éry,“ dodává doktorka Chryssoulaki.