Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Start urychlovače a léčba šitá na míru

Věda

  9:53
Ve vesmíru se hledala místa vhodná pro život a fotografovaly se vzdálené planety, v laboratořích zase vznikal život umělý. Tak vypadal rok 2008 ve vědě za hranicemi České republiky.

Mamuti foto: Richard Firestone/LBL //KOLÁŽ ŠIMON / LNLidové noviny

Čtení a oživování mamuta
Vše začalo chomáčem chlupů vyhynulého srstnatce. Vědci z Pennsylvánské státní univerzity v USA společně s kolegy z dalších amerických univerzit a Ruské akademie věd z něj odebrali vzorek dědičné informace. Jak v listopadu informoval časopis Nature, rozluštili tři čtvrtiny mamutí DNA. Přečtená část genomu dávného srstnatce navíc ukázala na jeho blízké příbuzenství s dnešními slony. Tím se otevřel prostor pro „obživnutí“ mamuta. Další krok k jeho „vzkříšení“ představuje výzkum japonských vědců zveřejněný taktéž v listopadu v časopise PNAS. Tým Teruhika Wakajamy ze Střediska vývojové biologie Institutu RIKEN v Kóbe naklonoval myši z dědičné informace zmrazených jedinců. O vydařenosti experimentu svědčí i fakt, že dva klony již mají vlastní potomky počaté přirozenou cestou.

Nejstarší Evropanka V pohoří Atapuerca na severu Španělska našel tým archeologů z madridské Universidad Complutense zlomek spodní čelisti pravěkého člověka starý 1,2 milionu roků. Počátky osídlení západní Evropy se tak výrazně posouvají do minulosti. Jak v březnu informoval časopis Nature, čelist je poměrně drobná, takže nejspíše patřila ženě.

Začal největší experiment
Prozkoumat základní stavební kameny hmoty a poodhalit tajemství zrození vesmíru: Tyto úkoly měl plnit obří urychlovač částic ve středisku CERN nedaleko Ženevy. LHC (Large Hadron Collider), který má tvar prstence o průměru 27 km a je umístěn v tunelu v hloubce zhruba 75 až 150 metrů pod zemí, zahájil v září po dvaceti letech příprav zkušební provoz. Vůbec největší a nejdražší vědecký experiment však záhy potkaly technické problémy a musel být zastaven. Opětovné spuštění urychlovače se očekává v druhé polovině roku 2009.

Robot řízený neurony
Malé vozítko se pohybuje vpřed, zastaví před bariérou a následně změní směr jízdy. Repertoár robota Gordona je poměrně jednoduchý, jeho výjimečnost však spočívá v tom, že ho řídí biologická tkáň. Vědci z univerzity v britském Readingu ji v živném roztoku poskládali z neuronů odebraných z potkaních embryí. Navíc se vzniklý „mozek“ dovedl dokonce učit.
 
Kmenové buňky z kůže
Zač
ala výroba náhradních dílů „na míru“. A ubírá se navíc z etického hlediska nezávadnou cestou. Vědci vedení japonským biologem Šinjou Jamanakou z univerzity v Kjótu zdokonalili výrobu kmenových buněk z kůže tak, aby jejich použití bylo bezpečnější. Američtí vědci už je „přeprogramovali“ na neurony a otestovali u dvou pacientek při léčbě amyotrofní laterální sklerózy.

Vzdálené planety na snímcích
O existenci planetárních oběžnic u jiných hvězd než u Slunce dosud svědčily jen výpočty. Teprve v listopadu vědci vzdálené planety vyfotografovali. A podařilo se to hned dvěma mezinárodním týmům. První zachytil dalekohledy Keck a Gemini North na havajské observatoři Mauna Kea trojici planet u hvězdy HR 8799, která se nám promítá do souhvězdí Pegasa. Druhý tým využil Hubbleův teleskop a pořídil záběr planety obíhající kolem hvězdy Fomalhaut v souhvězdí Jižní ryby. Snímky jsou předstupněm podrobnějšího zkoumání světů, kde by mohl existovat život.

Začala cesta k umělému organismu
Vyrobí léky, čisté pohonné látky pro auta nebo spolykají oxid uhličitý z atmosféry. Na umělé bakterie už čeká řada úkolů. A genetici k jejich splnění v lednu učinili první podstatný krok: v laboratořích J. Craig Venter Institute vytvořili kopii kompletní dědičné informace bakterie Mycoplasma genitalium. Mikroba, který obývá pohlavní orgány a plíce opic i lidí, si vybrali kvůli jeho relativně „trpasličí“ dědičné informaci – 470 genů je vloženo do necelých 600 000 písmen genetického kódu.

Přečtený neandrtálec
Mezinárodní tým vedený Richardem Greenem z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v srpnu přečetl kompletní DNA z mitochondrií neandrtálce. Zkoumali jedince, který zemřel před 38 000 lety. Potvrdilo se, že se výrazně lišil od moderních lidí. Vědci také našli dědičnou změnu, která rozhodla o tom, že naši předkové přežili a neandrtálci před 25 000 lety vymřeli.

Skrz ledový gejzír
Dostatek vody, organické molekuly a zřejmě i místa s příhodnou teplotou. Podmínky nezbytné pro vznik života objevila v březnu na Saturnově měsíci Enceladus sonda Cassini. Při riskantní misi prolétla pouhých 50 kilometrů nad povrchem Encelada a navíc přímo skrz gejzíry zmrzlé vodní páry.
Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...