Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Strava válečných zajatců? Nechte dětem maso a mléko

Zdraví

  10:36
Stále častěji se hovoří o tom, že je třeba, aby školní kuchyně začaly dětem vařit podle nových trendů zdravé výživy. To znamená méně masa a mléka, zato víc obilovin, zeleniny a luštěnin. Jenže některé vzorové jídelníčky připomínají spíš stravu válečných zajatců a ­pro vyvíjející se organismus jsou zcela nevhodné. Proč vlastně děti potřebují maso?
Jídelna - ilustrační foto.

Jídelna - ilustrační foto. foto: Lidové noviny

V uplynulých měsících se u nás rozhořela vcelku horká debata o kvalitě stravování na českých školách. Ministerstvo školství přikročilo k zákazu některých potravin ve školních automatech a hovoří o finanční podpoře zdravého životního stylu. Iniciativa Skutečně zdravá škola, jejímiž vůdci jsou Bohuslav Sedláček a­Margit Slimáková, je v tomto směru ještě radikálnější. Hodlá totiž aktualizovat údajně zastaralý spotřební koš školních kuchyní podle tzv. Zdravého talíře Harvardské školy veřejného zdraví. České děti údajně trpí nadbytkem živočišných bílkovin, takže vůbec neuškodí navýšení podílu rostlinných potravin.

Příklad si máme vzít z „nejnovějších vědeckých poznatků“, které doporučují snížit dávky bílkovin na polovinu. Ministerstvo školství – zprvu odolávající – už tajemně ohlašuje, že k některým změnám dosavadních norem skutečně dojde. V kurzu prý budou „nové trendy“, což ovšem v pojetí zapálených kuchařek a rodičů znamená například nižší konzumaci mléka a vepřového masa, a vyšší podíl obilovin, zeleniny a­luštěnin. Zmatečných a často si protiřečících názorů je nespočet. Existují vůbec nejaká spolehlivá fakta, o­která by se bylo možné opřít?

Rosteme, ale ne z vody

V letech 2011–2014 probíhal na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně výzkumný projekt, jehož součástí byla také otázka pozitivního výškového trendu u české mládeže. Stejně jako v řadě jiných evropských zemí se jeho počátek datuje do druhé poloviny 19. století, kdy se díky průmyslové revoluci pozvolně zlepšovala kvalita výživy a­zdravotnictví.

Za posledních 130 let kupříkladu čeští muži „vyrostli“ o téměř 17 centimetrů na 181,3 cm, což byl průměr u 315 mladíků, kteří byli v průběhu projektu změřeni. Hlavním spouštěčem nárůstu tělesné výšky byla zlepšená kvalita výživy a snížený výskyt infekčních nemocí, jež neblaze vyčerpávají dětský organismus. Neuvěřitelně nízké hodnoty zjištěné u našich prapradědečků tudíž reflektují otřesnou bídu a­podvýživu, kterou si dnes můžeme prakticky přiblížit pouze osobní návštěvou zaostalých rozvojových zemí.

Generace, které osobně zažily skutečnou bídu a podvýživu vymírají, a někteří mladí lidé, trpící pocitem odcizení se přírodě, si začínají život v předindustriální éře naivně idealizovat. Fantazírují o­idylických časech středověku, kdy byli lidé úžasně zdraví a dožívali se dlouhého věku. K nejvíce agilním příznivcům „návratu k přírodě“ patří matky-biomatky, které časopis Psychologie popisuje jako dominantní, nevyrovnané a afektované ženy, jež se nerady podřizují společenským normám. Biomatky jsou vášnivými čtenářkami brakové literatury produkované takzvanými výživovými poradci, kterýžto termín se dnes už stal spíše klinickou diagnózou pro alternativní snaživce posedlé představou, že jejich geniální nápady spasí zeměkouli. Biomatky a „výživoví poradci“ zastávají názor, že maso je klíčovou příčinou civilizačních chorob, mléko je pro děti prudce jedovaté a veškeré živiny pro jejich růst poskytnou mandle, pohanka a­jáhly. Ačkoli Skutečně zdravá škola oficiálně takový názor nezastává, faktem je, že školní jídelníčky, které dává za vzor, připomínají spíše příděly ruských válečných zajatců za druhé světové. Na talíři dětí v jedné nejmenované karlovarské MŠ se kupříkladu objevují jáhlovo-bramborové šťouchance, ovesné kaše nebo zelné placky se sezamovými semínky.

Klíč k základům lidské výživy

Data o aktuální výšce mladých mužů z 93 zemí severní polokoule – jejichž shromažďování zabralo více než 4 roky – říkají o principech dětské výživy něco zcela jiného. Ilustrují totiž „výsledky reálného světa“, které nelze zpochybnit. Na základě jejich srovnání se statistikami z potravinové databáze FAOSTAT (obsahuje dlouhodobé údaje spotřeby potravin ve 176 zemích – pozn. aut.) lze konstatovat, že ideální strava dětí se nijak zásadně neliší od stravy sportovců, protože u obou skupin dochází k intenzívní syntéze bílkovin. Bezkonkurenčně nejspolehlivějším prediktorem tělesného růstu je spotřeba mléčných produktů, následovaná dalšími živočišnými potravinami jako jsou červená masa, vejce a mořské ryby. Dětská podvýživa naopak úzce souvisí s vysokou spotřebou rostlinné stravy – zejména obilovin a luštěnin.

Zajímavé přitom je, že lze vydělit tři základní styly stravování. Ten první je typický pro země tropické Asie, je založen na rýži a­luštěninách, a obsahuje málo bílkovin i energie. Údaje proudící z tohoto regionu jsou katastrofální a zdejší domorodci svým vzrůstem jen o málo převyšují africké pygmoidy. Druhý styl stravování je postaven na pšenici a je charakteristický pro muslimské státy severní Afriky a Předního východu. Tato oblast světa se vyznačuje nejvyšším příjmem rostlinných bílkovin na osobu. Ačkoli celkový příjem bílkovin a energie je v těchto zemích srovnatelný s vyspělou Evropou, mladí muži zde dosahují průměrného vzrůstu maximálně kolem 174 centimetrů.

U národů s vyšším vzrůstem už spotřeba bílkovin a energie tolik nestoupá, ale zato výrazně roste poměr mezi bílkovinami živočišného a rostlinného původu. Těžištěm stravy se stávají především mléčné produkty a červená masa, jejichž spotřeba vrcholí ve střední a severní Evropě. Tato oblast světa je také typická nejvyššími výškovými průměry na světě kolem 180 cm a více. Mladým Nizozemcům (184 cm) mohou konkurovat pouze horalé z Dinárských Alp v bývalé Jugoslávii, u nichž se však předpokládají mimořádné genetické dispozice.

Hledáte nejlepší zdroje živin?

Tyto vztahy dobře odpovídají kvalitě bílkovin ve výše uvedených potravinách. Bílkoviny jsou složeny z aminokyselin a devět z nich je pro lidské tělo nezbytných (esenciálních).

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...