Hlavní součástí LHC (Large Hadron Collider) je 27 kilometrů dlouhý kruhový tunel, který je umístěn 50 až 175 metrů pod zemí. Tok částic v něm řídí a urychluje soustava přibližně 9600 velkých magnetů.
Jak funguje urychlovač jaderných částic
Urychlovač umožňuje vyslat proti sobě dva paprsky částic téměř rychlostí světla. Mohou tak vzniknout podmínky, které existovaly jen několik zlomků vteřiny po takzvaném velkém třesku, jenž je považován za počátek existence vesmíru.
Vědci dnes krátce po 9:30 SELČ vpustili do urychlovače svazek protonů, který úspěšně oběhl po směru hodinových ručiček celý kruh, čímž byl podle odborníků CERN úkol pro tento den splněn.
Protony budou nyní vyslány podobným způsobem i opačným směrem. V následujících týdnech je pak plánováno vyslání protonů oběma směry a jejich srážky. Vysoce výkonné počítače mají přitom za úkol sledovat, jakým způsobem se částice srážejí a co je výsledkem těchto kolizí.
Slavnostní zahájení provozu zařízení je plánováno na 21. října, přičemž plného výkonu by LHC měl dosáhnout až příští rok. Protony řítící se téměř rychlostí světla pak za jedinou vteřinu oběhnou tunel 11.000 krát.
CERN nabízí sledování experimentu v přímém přenosu na internetových stránkách http://webcast.cern.ch/. Vědci doufají, že se jim díky urychlovači, který je podle odborníků CERN vůbec největším zařízením vybudovaným lidmi, podaří odpovědět na otázku: Co je to hmota?
Podle posledních astronomických sledování tvoří pozorovatelná hmota jako galaxie, plyn, hvězdy a planety pouhá čtyři procenta vesmíru. Zbytek je temná hmota (23 procent), jež se projevuje pouze gravitačním působením, a temná energie (73 procent). Právě povahu tohoto tajemného "materiálu" by LHC měl prozradit.
Zařízení rovněž může podat důkaz o existenci hypotetické částice zvané Higgsův boson, která jako jediná ze standardního modelu elementárních částic ještě nebyla pozorována a která hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních elementárních částic.
Na přípravě největšího urychlovače částic na světě, který by v budoucnosti mohl přispět i k získání nových zdrojů energie, se podílelo více než 10.000 fyziků a na 500 výzkumných institucí a firem z celého světa, včetně Česka. Od českých firem pocházejí i některé součásti LHC.
Projekt však provázela také řada problémů, ať už finančních či konstrukčních. Podle údajů CERN stál sám urychlovač 4,6 miliardy švýcarských franků (asi 72 miliard Kč) a celý projekt přibližně šest miliard švýcarských franků (asi 94 miliard Kč).
Podle internetových stránek BBC byla ale původně plánovaná cena 2,6 miliardy švýcarských franků (asi 40 miliard Kč) překročena téměř čtyřnásobně a zkušební zahájení provozu zařízení nacházejícího se pod švýcarsko-francouzskou hranicí se opozdilo oproti předpokladům o dva roky.
Experiment rovněž provázejí obavy. Skupina občanů EU se žalobou u soudů snažila dosáhnout zákazu spuštění LHC, protože se obává, že zařízení by mohlo vyprodukovat malé "černé díry", které by následně pohltily a zničily celou zeměkouli. Renomovaní vědci však takové obavy považují za pošetilé. Poukazují na to, že Zemi bombardují podobné částice z vesmíru s ještě mnohonásobně větší energií, než jakou může vyvinout LHC.
Jak funguje urychlovač jaderných částic
Urychlovač umožňuje vyslat proti sobě dva paprsky částic téměř rychlostí světla. Mohou tak vzniknout podmínky, které existovaly jen několik zlomků vteřiny po takzvaném velkém třesku, jenž je považován za počátek existence vesmíru.
Vědci dnes krátce po 9:30 SELČ vpustili do urychlovače svazek protonů, který úspěšně oběhl po směru hodinových ručiček celý kruh, čímž byl podle odborníků CERN úkol pro tento den splněn.
Protony budou nyní vyslány podobným způsobem i opačným směrem. V následujících týdnech je pak plánováno vyslání protonů oběma směry a jejich srážky. Vysoce výkonné počítače mají přitom za úkol sledovat, jakým způsobem se částice srážejí a co je výsledkem těchto kolizí.
Slavnostní zahájení provozu zařízení je plánováno na 21. října, přičemž plného výkonu by LHC měl dosáhnout až příští rok. Protony řítící se téměř rychlostí světla pak za jedinou vteřinu oběhnou tunel 11.000 krát.
CERN nabízí sledování experimentu v přímém přenosu na internetových stránkách http://webcast.cern.ch/. Vědci doufají, že se jim díky urychlovači, který je podle odborníků CERN vůbec největším zařízením vybudovaným lidmi, podaří odpovědět na otázku: Co je to hmota?
Podle posledních astronomických sledování tvoří pozorovatelná hmota jako galaxie, plyn, hvězdy a planety pouhá čtyři procenta vesmíru. Zbytek je temná hmota (23 procent), jež se projevuje pouze gravitačním působením, a temná energie (73 procent). Právě povahu tohoto tajemného "materiálu" by LHC měl prozradit.
Zařízení rovněž může podat důkaz o existenci hypotetické částice zvané Higgsův boson, která jako jediná ze standardního modelu elementárních částic ještě nebyla pozorována a která hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních elementárních částic.
Na přípravě největšího urychlovače částic na světě, který by v budoucnosti mohl přispět i k získání nových zdrojů energie, se podílelo více než 10.000 fyziků a na 500 výzkumných institucí a firem z celého světa, včetně Česka. Od českých firem pocházejí i některé součásti LHC.
Projekt však provázela také řada problémů, ať už finančních či konstrukčních. Podle údajů CERN stál sám urychlovač 4,6 miliardy švýcarských franků (asi 72 miliard Kč) a celý projekt přibližně šest miliard švýcarských franků (asi 94 miliard Kč).
Podle internetových stránek BBC byla ale původně plánovaná cena 2,6 miliardy švýcarských franků (asi 40 miliard Kč) překročena téměř čtyřnásobně a zkušební zahájení provozu zařízení nacházejícího se pod švýcarsko-francouzskou hranicí se opozdilo oproti předpokladům o dva roky.
Experiment rovněž provázejí obavy. Skupina občanů EU se žalobou u soudů snažila dosáhnout zákazu spuštění LHC, protože se obává, že zařízení by mohlo vyprodukovat malé "černé díry", které by následně pohltily a zničily celou zeměkouli. Renomovaní vědci však takové obavy považují za pošetilé. Poukazují na to, že Zemi bombardují podobné částice z vesmíru s ještě mnohonásobně větší energií, než jakou může vyvinout LHC.
