Ještě loni dostávali studenti od státu na ubytování průměrně 700 korun měsíčně. "Ta ubytovací stipendia jsou důležitá, protože je to zatím vlastně jediná dávka, kterou stát studentům vyplácí," uvedl předseda Studentské komory Rady vysokých škol Miroslav Jašurek s tím, že tyto peníze jsou důležité zejména pro studenty z regionálních univerzit, kde není taková možnost přivýdělku.
O rozdělení peněz mezi studenty si však rozhoduje každá škola sama, někde tak dostávají dávku všichni, někde jen studenti, kteří nemají trvalé bydliště v univerzitním městě. Někde pak školy ještě přihlížejí k sociálním podmínkám každého studenta.
Studium zatěžuje hlavně rodiče
"Já dostávám zhruba 2250 korun třikrát ročně," řekla třeba studentka bohemistiky Marie z Univerzity Palackého v Olomouci. Snížení o sedm procent prý není mnoho, připustila ale, že stipendium je vítaným přilepšením. Podle výzkumu, který si nechalo před dvěma lety udělat ministerstvo školství, totiž stojí vysokoškolská studia průměrně 8163 korun měsíčně. Asi 18 procent respondentů pak také uvedlo, že studium neúměrně finančně zatěžuje jejich rodiče.
"Vysoké školy ale mohou ubytovací stipendium navýšit z vlastních zdrojů," upozornil Jašurek. Školy ale letos také šetří, kde mohou, kvůli škrtům se jim totiž snížil celkový rozpočet zhruba o pět procent.
ČTĚTE DÁLE: |
Kromě ubytovacího stipendia mají studenti z nemajetných rodin nárok i na sociální stipendium, které činí zhruba 1600 korun měsíčně. Nově také mají nárok na ubytovací stipendium i studenti soukromých vysokých škol. V budoucnu by měl každý student dostávat nevratný grant na studium, a to formou měsíčních příspěvků na účet. Tyto granty by neměly nijak zatížit státní kasu, studenti by totiž dostávali peníze, které si dosud mohou jejich rodiče odečítat z daní při péči o nezaopatřené dítě.
