Ve Stockholmu se letos v zimě denní teploty pravidelně pohybovaly kolem minus pěti stupňů Celsia, venku však stále bylo možné vidět kočárky s dětmi, které jejich rodiče nechali, aby si zdřímly. Při procházkách po zasněženém městě tak člověk narazí na kočárky postávající jeden vedle druhého před kavárnami, kde rodiče usrkávají latté. A jestliže je člověk na návštěvě a jeho dítě začne být ospalé, je možné, že hostitelé mu místo ložnice nabídnou zahradu nebo balkon.
"Myslím si, že je pro ně dobré, když jsou na čerstvém vzduchu co nejdříve," říká Lisa Mardonová, matka tří dětí ze Stockholmu. "Hlavně teď v zimě, když je kolem spousta nemocí... děti jsou pak zdravější". Jejímu nejmladšímu potomkovi Alfredovi jsou dva roky a Lisa ho nechává spát venku půldruhé hodiny denně. Když byl menší, spal tam dvakrát denně.
ČTĚTE TAKÉ: |
O poslední módu přitom nejde. Lisina matka Gunilla (61) říká, že když byla Lisa malá, dělala to samé. Lisina otce Petera jeho matka dávala spát ven v 50. letech minulého století. Doma ho nechávala, jen když teplota klesla k minus deseti.
Spát děti venku nechává v současnosti většina švédských středisek denní péče. Ve školce Förskolan Orren u Stockholmu spí venku všechny děti do tří let. "Když teplota klesne na minus 15, vždycky kočárky přikrýváme dekami," říká její ředitelka Britt Marie Carlzonová. "Loni tu bylo pár dní, kdy bylo 20 pod nulou. Když děti spaly, vzali jsme na nějakou dobu kočárky dovnitř, většinu času ale strávily venku," dodává.
Podle teorie podporující spánek venku mají děti vystavené čerstvému vzduchu - ať v létě nebo uprostřed zimy - větší naději, že nedostanou kašel nebo rýmu. A být celý den v jediné místnosti s 30 dalšími dětmi jim nepřinese nic dobrého. Mnoho rodičů má také za to, že jejich děti venku spí lépe a delší dobu. Jedna výzkumnice ve Finsku - dát si šlofíka na čerstvém vzduchu je totiž oblíbené ve všech severských zemích - tvrdí, že má na základě průzkumu mezi rodiči důkazy, které to podporují.
Dávají je ven i v tuhých mrazech
"Děti spí venku zjevně déle," konstatuje Marjo Tourulová. Zatímco v místnosti přes den usnuly na hodinu až dvě, venku to bylo půldruhé až tři hodiny. "Délku spánku pravděpodobně mohlo prodloužit omezení pohybu kvůli oblečení a chladné venkovní prostředí, v němž je možné dítě zavinout, aniž by se přehřálo," říká. Podle jejího výzkumu je minus pět nejlepší teplota pro malé zdřímnutí na čerstvém vzduchu, i když někteří rodiče, s nimiž mluvila, dávají děti ven dokonce při minus 30.
Dalším velkým obhájcem spánku pod širým nebem je šéf jedné ze skupin mateřských škol Ur och Skur Martin Järnström, který ale zdůrazňuje, že dítě musí být i přes chladné počasí v teple. "Je velmi důležité, aby děti měly vlnu co nejvíc u těla, měly teplé oblečení a teplý fusak," říká.
