Jeho ambici stát se neutrálním místem co do produkce oxidu uhličitého však poznamenává závislost obyvatel na automobilech, píše agentura AFP. Město usazené v oblasti jezer a borových lesů na jihu země razí princip obnovitelné energie a prosazuje čistou dopravu i úspory elektřiny do té míry, že si nárokuje označení nejzelenější město Evropy.
"Začali jsme velmi brzy. Naši radní už v 60. letech pochopili, že máme-li se rozvíjet, je třeba vyčistit jezera. V 18. století je poznamenal textilní průmysl a po něm rozšiřování města," říká Henrik Johansson z odboru životního prostředí radnice.
Zájem o klimatické změny
Ukazatelem očistného úsilí se stalo jezero Trummen známé tím, že hrozně páchlo už v 18. století. "Když jsem byl dítě, neodvážil bych se zaplavat si v něm, dnes to možné je. Lidé se naučili, že jestliže něco opravdu chceme, můžeme to dokázat," říká devětatřicetiletý Johansson.
V 90. letech, kdy se široká veřejnost o klimatické změny ještě nezajímala, se město rozhodlo, že se zbaví fosilních paliv do roku 2030 a do 20 let sníží emise oxidu uhličitého o polovinu. Dnes se ve Växjö do ovzduší dostává polovina CO2 ve srovnání s rokem 1993. Emise tvoří 2,7 tuny na obyvatele za rok a patří k nejnižším v Evropě.
Dosáhlo se toho zejména náhradou pevných paliv biomasou. Už v 70. letech město zavedlo společný ohřev vody a topení z centrály, v níž se topí odpadem z lesů. Ředitel podniku, který je na okraji města, Björn Wolgast ukazuje hrst topiva sestávajícího ze směsi větviček, lišejníků a kůry. Nasává z ní borovicovou vůni, zatímco vedle velká lopata vysypává topivo na jedoucí pás.
PSALI JSME: |
"Je to stoprocentně obnovitelná energie. Lesy toho produkují víc, než zužitkujeme. Popel pak dáváme do lesa zpět k přihnojení," vysvětluje. Jeho továrna vytápí příbytky 90 procent ze 60.000 obyvatel města a vyrábí také 40 procent potřebné elektřiny. Je opatřená filtry, takže emise, jež produkuje, jsou zanedbatelné, dvacekrát nižší než povoluje norma.
Když město otevřelo skládku organického odpadu, začaly dobrovolně spolupracovat dvě třetiny domácností výměnou za snížení faktur za odvoz odpadu. Dnes všechny městské autobusy mohou jezdit na bionaftu z místní produkce.
"Je těžké s tím srovnávat města jiných rozměrů, ale řekla bych, že oni jsou nejzelenější v Evropě. Jsou velmi pokročilí a také ctižádostiví," říká Cristina Garzillová z mezinárodní rady pro lokální ekologické projekty, k níž patří asi tisícovka měst.
Recyklace
Před deseti lety se ve Växjö usadil Ryan Provencher z Texasu, který založil své bohatství na ropě. Z Provenchera se stal ekolog. "Recykluje se skoro všechno. Jezdím autem tak dvakrát týdně a do práce spíš běhám nebo jezdím na kole," vysvětluje Američan. Žije s manželkou a třemi dětmi v domě, který "vyrábí" více energie než zkonzumuje, a to díky solárním panelům a množství zařízení umožňujících šetřit elektřinu. "Ve srovnání s texaským městem Waco, kde žijí mí rodiče, je to nebe a dudy. Tam je benzin tak levný, že nikdo o tom, zda sedne za volant, vůbec neuvažuje," porovnává situaci.
PSALI JSME: |
Växjö má od Waca sice daleko, avšak 60 procent jeho obyvatel na svých autech lpí. A to stěžuje snahu zbavit se závislosti na fosilní energii stoprocentně. "V tom jsme závislí na celostátní změně, na automobilkách a energetických podnicích, protože je třeba najít alternativu. Nemůžeme lidi přinutit, aby se vzdali aut, ale snažíme se o to, aby dávali přednost kolu a autobusu," sdělil Johansson.
