Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Svému vynálezci přinesl pohádkové bohatství. Jak vznikl dynamit?

Magazín

  6:28
Před 150 lety vstupovali lidé do nového roku s pořádným třeskem. Švédský vynálezce a podnikatel Alfred Nobel tehdy rozjel průmyslovou výrobu dynamitu, který skoncoval s dřinou ve stavebnictví, těžebním průmyslu a dalších oborech a samotnému Nobelovi přinesl pohádkové bohatství.

Dynamit (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Jeho otec Immanuel podnikal ve stavebnictví a experimentoval s nitroglycerinem, výbušnou tekutinou, kterou roku 1847 vyvinul italský chemik Ascanio Sobrero. Byla silnější než do té doby používaný střelný prach, jako velká nevýhoda se však ukázala její vznětlivost – vybuchovala při sebemenším otřesu, takže nakládání s ní bylo extrémně nebezpečné. Vynálezci proto dál pátrali po alternativách.

A špinavé nádobí už není problém. Kdy vznikla myčka?

Byl mezi nimi i Immanuelův syn Alfred, jenž se během studií v Paříži se Sobrerem setkal, a jeho mladší bratr Emil, kterého v roce 1864 pokusy dokonce stály život. Alfred přesto s experimenty pokračoval. Konečně roku 1866 přišel na to, že když do tekutiny přidá křemelinu, měkkou a sypkou horninu tvořenou zkamenělými schránkami mořských řas, a jedlou sodu, přestane nitroglycerin nekontrolovaně vybuchovat. Následujícího roku si vynález nechal patentovat a spustil výrobu: směs balil do podlouhlých válečků, které šlo snadno vkládat do otvorů vyvrtaných například ve skále. Nejprve je prodával pod názvem Nobelův výbušný prach, ale pak jméno změnil na dynamit, odvozeninu z řeckého dýnamis čili síla nebo pevnost.

Díky Nobelovi nastal bouřlivý rozvoj celé řady oborů. Protože jeho dynamit způsoboval „studený plamen“, rychle se ujal například v těžařství, kde kvůli přítomnosti metanu nebo uhelného prachu nebylo bezpečné používat jiné výbušniny. Ve velkém se rozjela výstavba železnic, neboť ražení tunelů nebo naopak odstraňování skalisek bylo s dynamitem mnohem jednodušší a rychlejší. A využívat ho začala i armáda – za španělsko-americké války na sklonku 19. století byla dokonce nasazena dynamitová děla.

O tom, zda Nobel schvaloval využití svého vynálezu pro válečné účely, není nic známo, ale jisté je, že před svou smrtí sepsal poslední vůli, v níž většinu svého obrovského majetku věnoval na založení Nobelových cen. Jedna z nich se hned od roku 1901 udílela těm, kdo se v uplynulém roce nejvíce zasloužili o mír.

Autor: