"Rozhodl jsem se jít dále a používat koprolit," tedy zkamenělé výkaly vymřelých živočichů, vysvětluje zakladatel hodinářského podniku Artya na salonu Baselworld, který se až do 25. března koná v severošvýcarské Basileji.
"Naštěstí je barva uvnitř nádherná a to je to staré 100 milionů let. Je to vynikající materiál," dodává Yvan Arpa, pětačtyřicetiletý matematik, jehož společnost má sídlo ve Vesenazu nedaleko Ženevy.
Zkamenělý trus, pocházející z býložravého dinosaura, jehož druh nemohl být stanoven, slouží jako bílý perleťový podklad s šedým a oranžovým žilkováním, na němž vynikají dvě černé ručičky. Celkový vzhled hodinek je hrubý, zdůrazněný řemínkem se svraštělou kůží.
"Každý kousek v ceně 12 tisíc švýcarských franků (216 tisíc korun) je jedinečný a především certifikovaný," zdůrazňuje Arpa. Ujišťuje, že existuje malý trh s dinosauřími fosiliemi.
Proměna neušlechtilého materiálu
"Lidé pracují se zlatem a stříbrem, ale já rád měním neušlechtilý materiál v ušlechtilý," podotýká hodinář, který se již proslavil tím, že jako první vyrobil hodinky za 300 tisíc franků (5,4 milionu korun), které neukazovaly hodiny, ale jen to, zda je den či noc.
Yvan Arpa se chlubí, že má velmi blízko k modernímu umění. "Je to přístup, který hodinářský průmysl vůbec nepoužívá," soudí.
Hodinář ve své poslední kolekci představuje rovněž hodinky zpracovávané za pomoci "blesků", tedy elektrických výbojů dosahujících až jednoho milionu voltů.
Hodinky s kouskem meteoritu z Marsu
Yvan Arpa, jenž prohlašuje, že chce "uvažovat jiným způsobem" a změnit tradiční svět hodinářství, není jediný, kdo usiluje o originalitu. Jeho kolega Jean-Marie Schaller letos také o dinosaurech uvažoval. Jeho firma Louis Moinet v Saint-Blaise na západě Švýcarska vytvořila model hodinek na základě fragmentů kosti býložravého dinosaura, který žil před 150 miliony lety na severozápadě amerického kontinentu.
Hodinky s certifikátem dosvědčujícím pravost kosti, která v nich tvoří zrnitý červenohnědý podklad, se prodávají za 310 tisíc franků (5,6 milionu korun).
Na rozdíl od Arpova modelu mají všechno, co tradiční švýcarské luxusní hodinky mají mít: jsou vybaveny slavným vírem, složitým mechanismem umožňujícím překonávat účinky zemské přitažlivosti, které obvykle systém narušují, a rámečkem osázeným diamanty.
"Chceme spojovat hodinářské umění se zvláštními materiály," vysvětluje Jean-Marie Schaller. V minulosti již do svých hodinek vmontoval kousek meteoritu pocházejícího z Marsu a z meteoritu nazvaného Rosettská deska podle egyptské žulové stély, která umožnila rozluštění hieroglyfů. Meteorit byl takto nazván proto, že je nejstarším dosud objeveným meteoritem ve sluneční soustavě. Je starý 4,56 miliardy let.
"Již jsme používali meteority, abychom vytvořili kolekci navozující iluzi cestování vesmírem, nyní chceme učinit totéž a vytvořit iluzi cestování časem," ujišťuje švýcarský hodinář.
