Podle dárcovy závěti však bedny mohou být otevřené až 200 let po jeho smrti, tedy v roce 2101. Badatelé v muzeu k novým závěrům došli jen na základě studia nově nalezených archivních materiálů.
Sdělila to Tereza Petáková z Národního muzea. Badatelé měli dlouho k dispozici pouze závěť Bohuslava Jiruše a závěrečnou zprávu o jejím vypořádání. Přílohy této zprávy, které popisují pozůstalost Jiruše, se nedařilo nalézt.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Nyní však mohli odborníci Národního muzea porovnáním jednotlivých položek uvedených v inventáři majetku a předmětů ze sbírek Národního muzea nebo jiných institucí určit, které z nich by mohly být ukryty v bednách," popsala Petáková postup při zkoumání obsahu beden.
Například přístroje termograf, barograf a aneroid Bregnetův, které se používaly k měření teploty, respektive tlaku, byly v závěti odkázány fyzikálnímu ústavu Karlovy univerzity. Nejsou tedy ve sbírkách Národního muzea, a tedy ani v bednách.
V bednách nejsou ani mince, které se po Jirušově smrti prodaly. Soupis všech věcí, které byly do schránek uloženy, se ale nenašel. Podle odborníků nejspíš ani takový dokument nikdy nebyl vytvořen.
Tajemství až do roku 2101
Přesný obsah beden tak i nadále zůstává tajemstvím, které bude odhaleno až v roce 2101. Muzeum v dubnu vyhlásilo internetovou anketu o tom, jak má s darem naložit. Mírná většina z více než 3000 hlasujících se vyslovila proti tomu, aby byl obsah beden skenován.
Národní muzeum vystavuje zapečetěné bedny ve své nové budově. Doplňují výstavu Vynálezci a vynálezy, která připomíná slavné i opomíjené vynálezce a objevitele, spjaté s českým prostředím.
Návštěvníci se zde dozví, kdo byl Bohuslav Jiruš, a vedle rozměrných dřevěných schrán uvidí i jeho osobní předměty a dobové archiválie.
