Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Tak kdy se tedy Ježíš narodil? Aneb co se stalo o Vánocích

Magazín

  12:30
Ty, kteří žijí v přesvědčení, že se 24. a 25. prosince slaví proto, že se právě na přelomu těchto dní narodil křesťanský Spasitel Ježíš, musíme zklamat. Biblická datace Ježíšova narození není jednoznačná. Evangelium podle Matouše je klade před smrt Heroda Velikého, k níž došlo roku 4 př. n. l., zatímco Evangelium podle Lukáše je klade do souvislosti s římským sčítáním lidu, které se událo až v roce 6 n. l.
Živý betlém - ilustrační foto.

Živý betlém - ilustrační foto. foto: ČTK

Není ovšem vyloučeno, že nešlo o první sčítání lidu v daném období.

Další indicii může představovat betlémská hvězda, tedy neobvyklá konjunkce planet, již bylo možné v Palestině pozorovat roku 7 př. n. l. Porovnáním údajů o vystoupení Ježíšova předchůdce Jana Křtitele v 15. roce vlády císaře Tiberia, tedy roku 28 n. l., a samotného Ježíše, jemuž tehdy bylo asi třicet let, vychází rok Ježíšova narození skutečně na dobu kolem přelomu letopočtu. Většina historiků však dnes klade Ježíšovo narození mezi roky 7 a 4 př. n. l.

Rok Ježíšova narození se pokusil vypočítat jako první na základě historických záznamů, dostupných v 6. století, mnich Dionysius Exiguus, který však tento rok neurčil přesně. Na základě Dionysiova výpočtu se přesto začal užívat křesťanský letopočet, který je dnes letopočtem celosvětově nejběžněji používaným. Tradiční datum oslavy Ježíšova narození, tedy 25. prosinec, bylo ustanoveno ve 3. století n. l. v souvislosti s velikonočním cyklem, který v sobě zahrnuje Kristovo vtělení neboli početí.

Půst je starý křesťanský zvyk
A proč se někde slaví už čtyřiadvacátého? Podle pátera Miloslava Fialy to souvisí s tím, že křesťané převzali židovský zvyk slavit svátky v předvečer. Odtud i půlnoční mše. Formálně však patří Štědrý den ještě k období půstu, proto postní jídlo, ryba. Půst, který mají křesťané dodržovat, je starý křesťanský zvyk: Aby byla radost úplná, je dobré si před ní něco odříct.

Právoplatný křesťanský svátek je až 25. prosince S vánočním slavením je spojeno množství místních či národních zvyklostí. U nás je nejrozšířenější vztyčování zdobeného vánočního stromu. Ten se však v českých zemích všeobecně ujal až po první světové válce. To stavění jesliček se objevuje už roku 1560, kdy jsou doloženy jesličky v kostele sv. Klimenta v Praze.

Se Štědrým dnem se pojí i řada lidových zvyků: lití rozpáleného olova do studené vody a hádání budoucnosti z odlitku, rozřezávání jablka (jádřinec do tvaru hvězdičky znamená štěstí, kříž je varování) či házení střevícem (špička směrem ke dveřím znamená odchod z domova).

Štědrý večer vrcholí půlnoční mší
Na Štědrý večer se schází celá rodina na slavnostní večeři. Ta se tradičně skládá z rybí polévky a bramborového salátu s kaprem. Během jídla se mají dodržovat některé zvyklosti. Od stolu smí vstávat jenom hospodyně, někde věří, že kolem něj má sedět sudý počet lidí, někde se připravuje o talíř více pro nečekanou návštěvu. V některých rodinách bývá také zvykem položit pod talíř minci či šupinu, aby bylo v nastávajícím období dost peněz. Po večeři se začínají zpívat koledy a rozbalovat vánoční dárky, které dětem v českých zemích přináší Ježíšek. Štědrý den tradičně vrcholí půlnoční mší, kterou začíná samotná církevní oslava narození Krista.

Právoplatný svátek je ovšem až den následující. Boží hod vánoční neboli svátek Narození Páně představuje vedle Božího hodu velikonočního čili Zmrtvýchvstání největší křesťanský svátek. A protože je svátkem radostným, je zapotřebí uspořádat bohatý oběd a sejít se s širší rodinou. K tradičním jídlům patří pečená husa či krůta.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!