Také v Česku se na zamrzlých řekách prohánějí dálkoví bruslaři

"Je to vlastně návrat k původním začátkům bruslení, tehdy taky lidi potřebovali na bruslích překonávat dlouhé vzdálenosti," řekl jeden z organizátorů bruslařských akcí Jan Stodola.

Pokud panuje tuhá zima a vodní toky zamrzají, je podle Stodolových zkušeností i v Česku řada terénů vhodných k dálkovému bruslení. "Dá se jezdit vlastně všude," uvedl Stodola. Výjimkou je dolní tok Vltavy, která kvůli řadě přehrad nezamrzá, a Labe od Mělníka. Jinde mohou bruslaři vidět přírodní scenerie z neobvyklých pohledů.

"Dálkové bruslení může dělat každý, je stejně přístupné jako turistika," míní Stodola. Jeho vysněnému sportu se nyní podle jeho odhadu v ČR věnují asi dvě stovky lidí; vzhledem k nízkým nákladům na základní vybavení by jich podle něj časem mohlo přibývat. Na svých výletech mohou za den ujet třeba 70 kilometrů, největší nadšenci jich však dokážou překonat třeba i dvě stovky.

Jaké brusle zvolit?
"Stačí mít jakékoliv brusle," poznamenal Stodola. Dálkoví bruslaři

Kde čerpat informace? Informace o dálkovém bruslení, možnostech nákupu vybavení pro bruslaře i závodech a dalších akcích jsou uvedeny na internetových stránkách českých dálkových bruslařů. Pro zájemce vyšla i příručka nazvaná Na bruslích Českou republikou.

však obvykle dávají přednost takzvaným nordickým bruslím, které se připevňují na běžkařské nebo pevné zimní boty; speciální brusle vyjdou asi na 4000 korun. "Příliš vhodné však nejsou brusle krasobruslařské, jejich zoubky se často zachytávají na nerovnostech ledu," míní Stodola.

Dálkoví bruslaři dále využívají vyprošťovací bodce, aby se v případě proboření dostali z vody na led. "Jsou to rukojeti s hroty, které se zaseknou do ledu a člověk se s nimi vytáhne zpět na led. Nosí se zavěšené na krku a mají zasunuté ostří, aby se bruslař neporanil. Aktivuje je až v případě potřeby," uvedl Stodola.

Poslední součástí výbavy dálkových bruslařů bývá tyč, kterou zkoušejí tloušťku ledu. "Ve Švédsku na to mají drahé speciální zkoušecí tyče, ale postačí i klacek nebo stará hokejka," konstatoval Stodola. Pokud bruslař před sebe silně udeří a led vydrží, měl by být dostatečně silný. Pokud se proboří, ale je silnější než sedm centimetrů, měl by být rovněž bezpečně sjízdný.

Bruslaři se proboří jen výjimečně
"Je vyzkoušeno, že se prolomí led slabší než tři centimetry. Ale třeba na jaře bývá led daleko horší, riskantní by bylo vyjet i na pěticentimetrový," varoval Stodola. Podle jeho zkušeností se však dálkoví bruslaři proboří jen ve zcela výjimečných případech. "Záleží na opatrnosti. Obvykle se to stává jen tehdy, když člověk led ještě moc nezná anebo hodně riskuje," prohlásil.

Překvapivé bylo proto podle Stodoly nedávné úmrtí propagátora dálkového bruslení Vladimíra Žadkeviče. Zkušený sedmdesátník Žadkevič, který bruslařské zkušenosti načerpal při dlouholetém pobytu ve Švédsku, se o Vánocích probořil do Vltavy v pražském Podolí; policisté jeho tělo našli pod ledem až počátkem ledna. Stodola se domnívá, že ho při jízdě k nebezpečnému místu zřejmě přemohla nevolnost. "On byl extrémně opatrný, nikdy neriskoval," vysvětlil. "Vhodné je bruslit ve větší skupině a být co nejopatrnější, co to jde," uzavřel Stodola.

Bruslařské závody Dálkoví bruslaři občas mohou své síly měřit na různých závodech, kromě rychlostních soutěží pořádají třeba i soutěže orientační - bruslařskou obdobu orientačního běhu. Všem zájemcům bude 15. ledna určen závod Lipenská stopa na upravené trati na zamrzlé ploše lipenské přehrady.