I když jsou Němci vyspělý národ, životem v Berlíně zjišťuji, že se v mnohém můžou učit od Čechů. Od smyslu pro humor po ohleduplné chování v dopravních prostředcích. Výše popsaná scéna není smyšlená: hlavní roli v ní hraje moje kamarádka Eva, která se v berlínském SBahnu projížděla v osmém měsíci.
A z místních jsme si nakonec už dělaly legraci, jak nepokrytě ignorovali velké břicho. Není to nic zvláštního: tento obrázek tady (nejen) v dopravních prostředcích vídám běžně. Němci se prostě nezvedají.
Potvrdila mi to i těhotná kamarádka Lenka, která říká, že ji s břichem nepustil sednout dobrovolně skoro nikdo. Čím to je? Jak jsem se dozvěděla, lidé tu prý čekají, až si dotyčná sama řekne. Takže jde o kulturní rozpor, protože my Češi jsme zase vychovaní tak, že si málokdy říkáme o místo, pokud zrovna neomdléváme nebo nejsme agilními důchodci.
Za mě tyhle situaci řeší Kryštof - sám se v metru vrhá sebejistě k místu, i když je obsazené. Což pasažéry většinou nenechá chladnými. Je to zvláštní, že i v takových maličkostech se projevují kulturní rozdíly. Pokaždé, když přijedu do Prahy, tak je pro mě nezvyk, že se lidé automaticky zvedají nejen kvůli těhotným, důchodcům, nemocným ale třeba i matkám s většími dětmi. Rozhodně se mi ale líbí víc český přístup.
Veronika JonášováVeronika Jonášová je novinářka. Od roku 2003 pracovala v Lidových novinách - především v magazínu Pátek. Poté přešla do České televize, kde působí doteď jako reportérka a moderátorka. Ve volném čase se věnuje psaní a synovi Kryštofovi. |
