Lidé začali pěstovat vinnou révu už před 9000 lety na Blízkém východě, jen velmi málo se ale dosud vědělo o tom, kdy a jak se tato tradice rozšířila ve Středomoří. Tým kolem Patricka McGoverna z Muzea archeologie a antropologie Pennsylvánské univerzity v americké Filadelfii nyní tuto záhadu díky analýze archeologických nálezů poněkud objasnil.
Stopy vína v amforách a lisu
McGovern se svými kolegy zkoumal zbytky etruských amfor nalezených ve starověkém jihofrancouzském přístavu Lattara. V nádobách, které se na jih Francie dostaly kolem roku 625 před naším letopočtem, našli mikroskopické zbytky vína. Zbytky kyseliny vinné objevili i na kamenném lisu, který pochází z let 425 až 400 před naším letopočtem. Tento lis na víno je prvním hmatatelným důkazem o pěstování vinné révy na území dnešní Francie.
Víno s kořením
Laboratorní analýzy rovněž ukázaly, že předci Francouzů přidávali do vína pryskyřice, kupříkladu z piniového dřeva, a koření včetně rozmarýnu, tymiánu a bazalky. Víno s kořením se používalo jako léčivo, pryskyřice sloužila jako konzervant.
O prvním víně čtěte zde: |
Francie je dnes největším pěstitelem vinné révy na světě, podle tabulek Mezinárodního úřadu pro révu a víno za ní následuje Itálie. Ačkoli celosvětově roste výroba mimo Evropu, a to například v USA, Chile nebo Číně, tvoří víno z Francie, Itálie a Španělska stále více než polovinu celosvětové produkce.