Tisící transplantaci srdce a pět tisíc pacientů s novou ledvinou si loni připomněli v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze. Při příležitosti tisící transplantace srdce se v IKEM sešlo přes 250 lidí s novým srdcem, což je světový rekord – dosud se takové množství pacientů po operaci srdce na jednom místě nesešlo. Mezi dosavadní tisícovkou operovaných převažují muži, bylo jich 827, žen jen 173. I dnes trvá mužská „převaha“ v onemocněních srdce, typickým pacientem je muž ve věku kolem padesáti let.
Transplantace plic v Motole. Díky nové technologii dostane orgán více pacientů |
V den tisící transplantace bylo na listině osob čekajících na zákrok zapsáno 46 mužů a 14 žen. Průměrná doba čekání na nové srdce je dnes přibližně rok, ve většině okolních zemí to bývá dva i tři roky. Udržovat stav pacienta čekajícího na dárce už v případě potřeby pomáhá mechanická srdeční podpora, která mu zdravotní stav zlepší. Zákrok je dnes v IKEM považován za dobře zvládnutou techniku, která pacientům umožňuje návrat k relativně normálnímu životu.
Řetězová výměna
Jiným typickým příkladem úspěšných transplantací, které budou probíhat i v letošním roce, je přenos ledviny. Vzhledem k tomu, že jde o párový orgán, může jednu ledvinu věnovat i živý dárce, což se nejčastěji stává u příbuzných. V IKEM vymysleli i řetězovou transplantaci připomínající film Kulový blesk. V něm šlo o kruhovou výměnu několika bytů. V případě transplantací ledvin se sejdou dvojice, v nichž jeden člen potřebuje ledvinu a druhý mu ji chce darovat, avšak jeho ledvina není s příjemcem kompatibilní. Je tedy třeba sestavit řetěz tak, aby ledvinu dostal jiný zájemce, který si přivedl „svého“ nekompatibilního dárce, jenž ledvinu zase daruje někomu dalšímu.
Operaci provádí stroj
Když se mluví o robotických operacích, nemyslí se tím, že by opravdu operoval robot. Ve skutečnosti stroj jenom plní pokyny chirurga, který jej ovládá od počítače. První robotickou operaci uskutečnili v Česku chirurgové z pražské Nemocnice Na Homolce už v roce 2005, od té doby si operační roboty pořídilo dalších šest pracovišť. Výhodou je, že robot umožňuje málo invazivní laparoskopické operace a dokáže operovat i na těžko přístupných místech v lidském těle a v úhlech pro člověka nezvládnutelných.
Chirurgové při práci (ilustrační foto)
Lékaři z Homolky mezitím získali mezinárodní kredit a dnes jezdí učit tento typ operací do zahraničí – například do Ruska, Jižní Koreje, Polska nebo Indie. Robotické operace jsou sice přesnější, ale dražší než ty, které dělají chirurgové, takže se zdravotní pojišťovny nikde ve světě nehrnou do jejich proplácení. A jejich rozvoj přibrzdí i v letošním roce.
Laser pomáhá vidět
Jinou už osvědčenou technikou, která se však bude rozvíjet zcela určitě, je laser používaný k operacím očí. Nejčastěji k odstranění šedého zákalu, který při neléčení může vést až k oslepnutí. Čeští laseroví oční chirurgové patří ke světové špičce, jezdí za nimi i pacienti ze zahraničí. Například oční klinika Gemini, která v Česku provozuje šest pracovišť, si další otevřela ve Vídni.
