Sven-Göran Malmgren, šéfredaktor slovníku švédštiny vydávaného švédskou akademií vždy jednou za několik let pod názvem Svenska Akademiens ordlista (SAOL, Seznam slov švédské akademie), přiznal, že debata o zařazení tohoto kontroverzního zájmena do spisovné švédštiny trvala několik let.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Chtěli jsme si být jistí, že to není jen módní záležitost," řekl Malmgren švédskému rozhlasu. "Ale teď je to jednoduché. Je to slovo, které se v běžné mluvě už používá a plní bezesporu svou funkci," zdůvodnil rozhodnutí akademie Malmgren.
Někteří Švédi prý zájméno ani neslyšeli
Ne všichni ve Švédsku ale jeho názor sdílejí. Kupříkladu v roce 2012 internetový průzkum veřejného mínění provedený deníkem Aftonbladet ukázal, že 96 procent dotázaných genderově neutrální zájmeno "hen" neužívá. Někteří Švédové dokonce prohlašují, že ho nikdy ani neslyšeli. V průzkumu z letošního roku nicméně 30 procent respondentů odpovědělo, že slovíčko považují za užitečné.
Výraz "hen" byl uměle vytvořen již v 60. letech minulého století, kdy se užívání všudypřítomného "han" (on) stalo politicky nekorektním. Důvodem bylo podle lingvistů vyhnout se neobratné konstrukci "han/hon" (on/ona). Nové slovíčko ale ve švédštině kořeny nezapustilo.
Okolo roku 2000 se vynořilo znovu, když se ho chopila malá komunita Švédů s odlišnou sexuální orientací. V roce 2012 pak diskusi o tomto zájmenu oživilo vydání dětské knížky Kivi och Monsterhund (Kivi a obrovitý pes), v němž se vyskytuje výlučně zájmeno "hen", které zcela nahrazuje výrazy "han" a "hon".
Autor Jesper Lundqvist uvedl, že chtěl, aby kniha pojednávala o dítěti obecně, nikoli konkrétně o malém chlapci či děvčátku. Výraz "hen" také užívá ve svém stranickém programu z roku 2012 strana Zelených, která je třetím největším politickým uskupením v zemi.
