Myšlenka je nosná: vytipovat něco jako nejhorší třídu v zemi, poslat do ní nejlepší učitele a sledovat, co to s problematickými žáky udělá. Ve Švédsku šlo o třídu s významným podílem imigrantů, u nás z toho vyšla romská třída. Tvůrci přitom původně nehledali romskou školu, ale školu potýkající se s problémy, které je její vedení ochotno řešit. Například i tím, že si pustí k tělu filmaře. Našli ji v Brně, když jiná škola (z Karlovarska) účast v projektu v průběhu příprav vzdala.
Rodičům se to moc nezdálo
Brněnská Základní škola Osmec nebyla vždycky romská, ale po zrušení jiné školy se většina romských dětí ze čtvrti Cejl přesunula, protože sem prostě spádově (bydlištěm) patří. Časem se stalo to, co se děje v podobných případech i jinde. S přibýváním romských dětí začalo ubývat ostatních, až Romové vytvořili většinu. Nejtěžší to mají učitelé s osmou A.
Anketa
Myslíte, že měl dokument ČT přínos pro samotné žáky?
Právě do ní nastoupili na půl roku tři dobrovolníci: mladý učitel matematiky z brněnské výběrové školy, zkušený dějepisář, který sám školí učitele v didaktice, a mladá, krásná, i když trochu mdlá češtinářka z karlovarské výběrové školy. Zkušenosti s výukou romských žáků nemají prakticky žádné, ale v tom spočívá právě ten vtip: chtějí to zkusit a jsou přesvědčeni, že problémové žáky dokážou motivovat a posunout.
Dějepisář tím, že se pokouší změnit chaos v žákovských písemnostech, matematikář přátelskou vstřícností, češtinářka i pomocí vlastní image modelky v minisukni s nápadnými náušnicemi.
Kandidáty vybírala televize poměrně dlouho. „Pomáhali jsme si výzvami, objížděli jsme školy, ale dali jsme i na tipy, které se k nám dostávaly, vyjednávali jsme půlroční dovolené,“ říká kreativní producentka projektu Kamila Zlatušková (ano, ta, která má na kontě například pořad Ptáčata nebo úspěšný dokumentární seriál Čtyři v tom, v němž sama rodila první dítě).
