Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Věda

U sobečtějších lidí zabírá soucit lépe než vděk, zjistili vědci

Hrst drobých – ilustrační foto foto: Shutterstock

Doporučujeme
Švýcarští vědci nabízejí recept, jak nejsnáze získat vydatný příspěvek na charitu nejen od štědrých dárců, ale i od skrblíků.
  7:07

Proč dávají někteří světoví boháči, jako je třeba Bill Gates nebo Mark Zuckerberg, astronomické sumy na charitu? K štědrému příspěvku můžou vést dárce rozličné motivy. Od soucitu s potřebnými a trpícími přes touhu po posílení společenské prestiže až po vypočítavou vyhlídku na slevu na daních.

Donedávna platilo, že filantropůmna jejich motivy do hlavy nikdo nevidí. Díky Ernstu Fehrovi a jeho spolupracovníkům z curyšské univerzity se situace výrazně změnila. Ze způsobu, jakým při dobročinném skutku komunikují jednotlivá mozková centra, dokážou vědci celkem spolehlivě určit, jestli je motivem pro dobročinnost soucit, nebo vděk.

Je motivem soucit, nebo vděčnost?

Švýcarští vědci darovali každému účastníkovi pokusu určitou částku peněz s tím, že by se o ni měl podle vlastního uvážení rozdělit s přiděleným partnerem. Jedné polovině dobrovolníků ukázali tohoto partnera v situaci, kdy utrpěl citelný elektrický šok. Tihle dobrovolníci byli pohledem na partnerovo utrpení ponouknuti k soucitu. Druhá polovina dobrovolníků viděla, jak se jejich partner vzdal určité peněžní částky, aby je samotné ušetřil elektrického šoku. U dobrovolníků to vyvolávalo pocit vděčnosti.

Následně se dobrovolníci dělili o přidělené peníze s partnerem a také s naprosto neznámým člověkem, o kterém nic nevěděli.

Analýza prozrazuje motiv

První část výsledků nijak zvlášť nepřekvapila. Dobrovolníci dávali větší podíl z obdržené částky partnerům, kterých jim bylo líto nebo kterým byli vděční, než těm, které neznali. Nepřekvapil ani fakt, že někteří dobrovolníci byli při obdarování partnerů i cizích lidí štědřejší a jiní naopak skoupější. Celkově ale nebyl významný rozdíl ve štědrosti vyvolané soucitem nebo vděkem.

Fehr a jeho spolupracovníci sledovali pomocí funkční magnetické rezonance aktivitu mozku dobrovolníků během jejich rozhodování, jak se rozdělit o peníze s partnerem. Ani činnost mozků „soucitných“ nebo „vděčných“ dobrovolníků se nelišila.

Američan porazil statistiky, když vyhrál dvakrát po sobě miliony. (Ilustrační...

Oběma skupinám dobrovolníků se shodně aktivovala nervová centra v částech mozku zvaných insula, cingulum a striatum. O těchto částech mozku už neurovědci vědí, že se podílejí na vzniku soucitu a vděčnosti. Motiv štědrého jednání však z aktivity mozku na první pohled jasný nebyl. Vědci podrobili data z funkční magnetické rezonance dalším analýzám, při kterých se snažili odhalit intenzitu komunikace mezi jednotlivými centry mozku během rozhodování pro dobrý skutek. A tady už byly rozdíly v motivech jasně patrné.

Při obdarování neznámého člověka stejně jako při obdarování partnera motivovaném soucitem výrazně zesílila vzájemná komunikace mezi centry v cingulu a striatu. Pokud se dobrovolník rozhodl být štědrý z věčnosti, pak v jeho mozku intenzivně komunikovala insula se striatem. Štědrost z obou typů pohnutek vedla ke stejnému chování a byla výsledkem aktivace stejných mozkových center, ale soucit a vděčnost nutily mozková centra k jinému typu spolupráce.

„Rozdíly v komunikaci mozkových center byly tak výrazné, že jsme podle nich mohli zpětně určit, jaký motiv měl který dobrovolník pro nezištné dělení peněz,“ říká k výsledkům studie publikované ve vědeckém časopise Science jedna z jejich autorek Grit Heinová. Úspěšnost určení motivu dobrovolníků z dat o komunikaci mozkových center se blížila osmdesáti procentům.

Jak získat prostředky na dobročinnost?

V dalším experimentu se Fehr a jeho spolupracovníci soustředili na rozdíly mezi skoupými dobrovolníky a těmi, kteří byli od přírody štědří. Vědce zajímalo, jestli budou oba typy dárců reagovat stejně na podněty ponoukající k soucitu nebo k vděčnosti. Ukázalo se, že u sobečtějších lidí zabírá soucit mnohem lépe než vděk. Naopak na nezištně založené dobrovolníky platí mnohem více vzbuzení vděku než soucitu.

Výsledky Fehrova týmu tak nabízejí návod na úspěšnější strategie pro každého, kdo chce získat prostředky od dobrovolných dárců. Je zřejmé, že klíčem k úspěchu je znalost povahy takového sponzora. V závislosti na tom, zda je potenciální dárce spíše nezištný, nebo zda má silnější sklony k sobectví, bude někdy výhodnější vzbuzovat soucit a jindy zabere spíš vyvolání pocitů vděku.

Autor: