Zavádějící a diskutabilní otázky nebo naopak úlohy jako pro studenty základní školy. Tak vypadá cvičný test k maturitní zkoušce z dějepisu, který je jedním z volitelných předmětů. Studentů se například ptá, jaké označení se běžně užívá pro starověké vládce Egypta. Ano, je to faraon.
Někdy zase člověk trošku znejistí, zda maturuje z historie, či z dějin umění. Kdo je autorem obrazu Athénská škola, zní další z otázek.
MATURITU Z DĚJEPISU SI MŮŽETE VYZKOUŠET ZDE
Učitelé protestují proti testům Cermatu
Společnost Cermat, která má na starosti přípravu státních maturit, v lednu zveřejnila cvičné testy z nepovinných předmětů - po formální i obsahové stránce plně odpovídají "ostré" zkoušce dospělosti. Studenti tak mohli pod dohledem učitelů maturovat "nanečisto". V polovině února pak Cermat vyvěsil testy, včetně zkušebních archů a správných odpovědí, na webovou stránku www.novamaturita. cz
Čtěte také |
Jakmile se učitelé s testem seznámili, začali proti němu protestovat. V čele opozice části z nich stojí Jiří Hruška, dějepisář z Jazykového gymnázia Pavla Tigrida v Ostravě. Signatáři své námitky detailně shrnují v textu s příznačným názvem Nová státní maturita z dějepisu? Ne, děkujeme!, který uveřejnil portál Moderní-dějiny.cz.
Kdo byl al-Chorezmí?
"Test je koncipován tak, aby se co nejlépe opravoval. Vychází vstříc Cermatu, nikoli studentům a pedagogům," míní Miroslav Pešek, který učí dějepis na pražském Gymnáziu Jana Keplera. Podle něj zkouška klade důraz na faktografii a až na řídké výjimky rezignuje na kritické a analytické myšlení.
Ostrými slovy nešetří ani Zuzana Wiesnerová, zástupkyně ředitele Gymnázia Jana Nerudy v Praze a taktéž učitelka dějepisu: "Nemůžeme studenty učit moderně a zároveň maturovat takovýmhle způsobem." Upozorňuje také, že na některé otázky neznají odpověď ani samotní pedagogové.
"Dotazy na přesné roky u nepříliš významných událostí se nemají do maturitního testu vůbec dostat," myslí si Zuzana Wiesnerová. Jenže stalo se, což Miroslav Pešek hned dokumentuje příkladem - otázkou číslo 15. "Přece není podstatné, jestli byl Dekret kutnohorský vydán 1409, nebo 1404. Studenti by ale měli znát jeho význam - pozitivní i negativní, ale na ten se jich nikdo neptá. To by se totiž obtížně vyhodnocovalo," kritizuje dějepisář. Podle Miroslava Peška postačí, když bude každý student znát jen klíčová data, jako je třeba 6. červenec 1415 (upálení Jana Husa).
Čtěte také |
Je důležité být posledním panovníkem?
Je potřeba vědět, kdo byl al-Chorezmí? Když chce maturant maximum bodů za otázku 16, měl by si tohle jméno určitě uložit do paměti. Miroslav Pešek si ovšem není jistý, zda se vůbec objevuje v učebnicích dějepisu pro střední školy. Také nechápe, proč by měli maturanti znát jméno posledního panovníka Západořímské říše. "Čím byl tak důležitý, jen tím, že byl poslední?" pokládá si řečnickou otázku. Test navíc v tomto případě maturantům nenabízí ani žádné možnosti, ze kterých lze volit.
Jenže podle společnosti Cermat není Romulus Augustus až tak bezvýznamný. "Jeho jméno je zmíněno v učebnici dějepisu, a navíc tam najdete i úryvek z Prokopiova díla O válkách, kde se text věnuje samotnému císaři," vysvětluje Petr Habáň, mluvčí Cermatu.
Proč se ale přezkušují hlavně fakta, bez hlubších souvislostí? "Vezmemeli v potaz, že testem lze ověřovat pouze určitý výsek dějepisných znalostí a dovedností, je zřejmé, že se do něj faktografie bude promítat ve větší míře než u komplexních zkoušek," míní Petr Habáň. Upozorňuje také, že pokud by měla státní maturita postupně nahradit přijímací zkoušky na vysoké školy, musí odrážet jejich stávající podobu.
Sporná móda dam
Kromě zmíněného obrazu Athénská škola je dějepisný test proložen i dalšími reprodukcemi uměleckých děl. Třeba obrazem Václava Brožíka Dáma s chrtem. Kterému roku nejvíce odpovídá móda zobrazené dámy, ptá se test (více viz následující strana). A v nabídce jsou mimo jiné léta 1875 a 1900. Podle oficiálních výsledků je správným řešením první letopočet. "Jenže Národní galerie obraz datuje do let 1895 až 1897, což by se blížilo spíše druhému údaji.
Sám nejsem expert na módu tohoto období, ale třeba modelka vytáhla šaty po mamince," glosuje otázku Miroslav Pešek. A došlo vůbec v módě během čtvrtstoletí k tak velkému posunu?
Otázka 17 je zase spíše testem pro bystrozraké, případně studenty vybavené lupou. Ptá se, kterému století odpovídá rozsah španělské říše vyznačený na mapě. Jenže celý svět musel být vměstnán do miniaturního nákresu.
Jak na svém blogu upozornil Václav Klaus mladší, ředitel soukromého gymnázia PORG, původně byl u otázky 18, mapující účast na Jaltské konferenci v roce 1945, jako jedna z pravdivých odpovědí Chamberlain. Po upozornění, že tenhle britský politik zemřel už na podzim v roce 1940, ovšem Cermat klíč s odpověďmi upravil.
Na svém ovšem trvá v případě otázky 28, kde papeže označuje jako hlavu všech křesťanů. "Toto tvrzení není chybné, lze odkázat na dokument Pastor aeternus z roku 1870. Musíme vzít v potaz historické souvislosti, úloha nemůže být posuzována z pohledu společenskovědního základu," uvádí Petr Habáň. Jak by ovšem vysvětlení Cermatu obstálo před pravoslavnými věřícími?
Podle Miroslava Peška je sporná i otázka 25, kde má maturant vybrat období vyznačující se zesvětštěním a návratem k antice a individuu. Správná odpověď je renesance. "Opravdu by ale zadání nemohlo vedle renesance splňovat i další nabízené období - klasicismus?"
K úspěšné maturitě stačí získat 33 % bodů
Ani tomto případě však nemá Cermat pochybnosti. "Zesvětštění, návrat k antice a individuu jsou nejtypičtější znaky a projevy renesance, naopak klasicismus klade důraz na rozumovou stránku věci. V renesanci jsou důležité názory jednotlivce a jeho individualita, naopak klasicismus klade důraz na zapojení člověka do společnosti a je striktně vázán s pravidly společností," vysvětluje Petr Habáň.
Učitele dějepisu také zarazilo, že k úspěšnému složení maturity stačí získat 33 procent bodů. V případě otázek se čtyřmi možnými odpověďmi tak v podstatě může postačit tipování a trocha štěstí k tomu.
