9. června 2017 5:06 Lidovky.cz > Relax > Věda

Ukrývaný kámen z nebe. Díky meteoritům víme, jak se formovala sluneční soustava

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Nalezený kámen je starší než Země. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nalezený kámen je starší než Země. | foto: iDNES.tv
Poznatky o dopadu vědecky ceněného meteoritu poskytl nálezce, který si jej původně schoval, ale pak ho astronomům půjčil.

Astronomové jim říkají „meteority s rodokmenem“, protože přesně vědí, nejenom kdy dopadly na zem, ale i ze které části vesmíru přilétly. Běžných meteoritů se našly už desítky tisíc kusů, těch „s rodokmenem“ je na celém světě jenom třicet. Z toho pět pochází přímo z území České republiky. Čeští astronomové však určili nebo se významně podíleli na určení sedmnácti ze všech těchto těles, takže jsou v tomto ohledu nejúspěšnějším týmem na světě.

Přístroje hlídají nebe

Meteority jsou hmatatelným záznamem o formování naší sluneční soustavy, který dorazil až na naši planetu. Astronomové jejich analýzou získávají cenné poznatky o tom, jaké podmínky v době utváření sluneční soustavy panovaly. Ale k tomu potřebují znát, odkud tato tělesa na Zemi přilétla a kudy se předtím, než na naši planetu dopadla, pohybovala meziplanetárním prostorem. Průkopníky ve sledování těchto těles jsou čeští astronomové, kteří využívají přístroje, jež automaticky snímají oblohu a jsou rozmístěny po co největším území.

Slovníček pojmů

Meteoroid: nevelký hmotný objekt pohybující se sluneční soustavou mezi planetami * Meteor: světelný úkaz, který vzniká, když meteoroid vnikne do zemské atmosféry a rozehřívá se třením o vzduch

Bolid: mimořádně jasný meteor, při jeho přeletu bývá slyšet hluk

Meteorit: zbytek meteoroidu, který se zcela nerozpadl v atmosféře a dopadl na povrch Země

První taková profesionální síť kamer na světě vznikla na území tehdejšího Československa v roce 1963. Postupně se k projektu připojily další země a vznikla Evropská bolidová síť. Její koordinace i zpracování pozorovaných dat zajišťuje Astronomický ústav Akademie věd v Ondřejově. Bolidy jsou silně zářící meteory. Za půlstoletí existence sítě astronomové díky ní zaznamenali přes tisícovku bolidů s kompletními údaji o jejich dráze.

Podstatné však není jenom zmapovat jejich let. U některých z nich se dá s velkou předností vypočítat místo dopadu. Pak vědci vyrážejí do terénu, často požádají o pomoc veřejnost, a hledají meteority, které z tělesa, jež hořelo na obloze, mohly zůstat a dopadnout až na zem.

Bolid nad Čechami

Poslední takovéto pátrání začali čeští astronomové před rokem, 17. května 2016. Ten den po třetí hodině ráno proletěl nad severovýchodní částí Čech jasný bolid.

„Podle našich analýz skončil pádem meteoritů,“ uvádějí Pavel Spurný a Jiří Borovička z oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd. „Tou dobou byla ale obloha nad velkou částí střední Evropy zatažená. Přesto na třech stanicích bolidové sítě naše automatické přístroje tento jev zaznamenaly fotograficky, a dokonce na všech šestnácti stanicích Evropské bolidové sítě, které přímo spravujeme, byl bolid zachycen přesnými fotometry, které pracují za jakéhokoliv počasí.“

Když k tomu astronomové přidali dva snímky z webových kamer Českého hydrometeorologického ústavu, měli dostatek dat k tomu, aby určili, kam mohly dopadnout tymeteority, které neshořely v atmosféře. Bylo to severovýchodně od Hradce Králové. Problémem ovšem bylo, že velkou část tamní oblasti pokrývá obhospodařovaná půda, která byla v květnu porostlá vegetací, takže se tam meteority těžko hledají. Část oblasti zabíral listnatý les s nepřehledným podrostem.

Astronomové oblast prohledávali, s prosbou o pomoc se obrátili i na místní veřejnost. Měli štěstí, jeden soukromý hledač opravdu v předpovězené oblasti po více než dvou měsících našel meteorit vážící 134 gramů.

Komu patří meteorit

Pořádné překvapení se pak dostavilo letos v březnu. Na astronomy se obrátil další nálezce. Prozradil jim, že našel kámen s černou kůrou na povrchu, který přesně odpovídal tomu, jak měl hledaný meteorit vypadat. Objevil ho už loni v červenci na čerstvě podmítnutém poli, kde předtím byla řepka. Nálezce také férově přiznal, že nález neodevzdal, protože se bál, že mu jej astronomové vezmou. Nakonec si však všechno rozmyslel a meteorit astronomům půjčil.

„Naše zákony nález meteoritu výslovně neupravují. I když bychom byli rádi, kdyby meteorit zůstal trvale zachován pro vědecké účely, nemáme právní nárok to vyžadovat a vše záleží na nálezci,“ konstatují astronomové Spurný a Borovička. „Každý nálezce si však musí uvědomit, že bez odborného posouzení vzorku v autorizované laboratoři a následné komplikované certifikace Mezinárodní meteoritickou společností je nalezený vzorek jen anonymním nálezem, což jeho hodnotu vědeckou nebo i komerční výrazně snižuje.“

Meteorit

Z meteoritu o hmotnosti 135 gramů vědci odřízli k analýze dvaadvacetigramový kousek. Laboratoře České geologické služby a Středoevropského technologického institutu (CEITEC) v Brně určily, že meteorit patří do kategorie chondritů. Nález, mezinárodně certifikovaný přesně před týdnem, dostal oficiální pojmenování Hradec Králové.

Setkání v přísluní

A cože se to před rokem na obloze stalo? Zářivý jev (bolid) způsobil malý meziplanetární objekt, meteoroid, o hmotnosti 90 kilogramů a průměru přibližně 40 centimetrů. Při průletu zemskou atmosférou začalo rozžhavené těleso svítit ve výšce 75 km nedaleko Jablonce nad Nisou a postupně se zjasňovalo, ve výšce 45 km poblíž Nové Paky dosáhlo jasnosti Měsíce v úplňku.

V té době se již meteoroid v atmosféře začal rozpadat. Celou zaznamenanou světelnou dráhu dlouhou 69 km uletěl za 5,8 sekundy a pohasl nad Hořicemi ve výšce 23,6 km. Dopadl pak u Hradce Králové.

Astronomové vypočítali, že před srážkou se Zemí meteoroid obíhal Slunce po relativně málo výstředné dráze, která je jen velmi málo skloněna k rovině ekliptiky, tedy rovině zemské dráhy. V přísluní se meteoroid dostal ke Slunci právě tak daleko, jak se v tu dobu nacházela Země, a obě tělesa se střetla. Nejdále od Slunce se meteoroid pohyboval ve střední oblasti hlavního pásu planetek, šlo tedy původně o malou část asteroidu z tohoto pásu. A o něm tedy přinesl informace až na Zemi.

Jaroslav Petr, autor je profesorem České zemědělské univerzity
  • 2Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz