Nový impulz k pátrání po jejím osudu dala nedávno objevená fotografie pořízená poblíž pacifického atolu Nikumaroro několik měsíců po jejím zmizení. Na snímku je možná kus jejího dvoumotorového lockheedu, napsal dnes list The Wall Street Journal.
Amelie Earhartová
Hledání trosek letadla začne v červenci a přijde zhruba na půl milionu dolarů, které poskytnou soukromníci. Pátrací tým se zaměří právě na hluboké vody v okolí Nikumarora. V mělčinách kolem atolu se již neúspěšně pátralo v roce 2010. Výzkum opět provede Mezinárodní skupina pro nalézaní historických letadel, která zastává teorii, že Earhartová spolu se svým společníkem Fredem Noonanem ztroskotali na západním pobřeží atolu anebo v jeho blízkosti.
Americké ministerstvo zahraničí podrobnosti o pátrání představí za účasti šéfky diplomacie Spojených států Hillary Clintonové. Na pozvánkách pro novináře slibovalo otevření "slibné nové kapitoly pátrání". Činitelé úřadu ale zároveň vyzývali ke zdravé dávce skepticismu. Teorii ztroskotání u atolu, jemuž se dříve říkalo Gardnerův ostrov a dnes je součástí Kiribiti, totiž všichni letečtí odborníci nezastávají. Někteří se domnívají, že letadlu došlo palivu a muselo nouzově přistát v oceánu.
Záhadné zmizení Amélie EarhartovéJejí zmizení mnoho lidí fascinuje i 75 let po tragickém letu. Věnuje se mu mnoho webových stránek a vyrojila se i řada legend. Podle jedné byla Earhartová špionkou pro americkou vládu a za jejím zmizením prý stáli Japonci. Podle jiné pak dokonce slavná letkyně byla nucena za války působit v japonském propagandistickém rozhlasovém vysílání. Jiní lidé zase věří, že pilotka let kolem světa přežila, přijala novou totožnost, vdala se a žila v New Jersey. Pověsti i zájem o její osud jdou na vrub skutečnosti, že dosavadní pátrání nepřinesla jasné vysvětlení konce jejího posledního letu. Spojené státy již v roce 1937 věnovaly na pátrání čtyři miliony dolarů a pročesaly oblast zhruba velikosti Texasu. Podle skupiny leteckých historiků, která provede nynější pátrání, v roce 1940 jeden britský činitel našel na odlehlé části atolu lidské ostatky a zbytky pánských a dámských bot. Americké úřady ale na nález nikdo neupozornil, a tak ostatky nikdy nezkoumaly. Jiní historikové ale teorii, že by Earhartová s Noonanem přistáli na atolu a nějakou dobu zde přežívali, nevěří. Earhartová, která se narodila v roce 1897, poprvé sólově vzlétla v roce 1921. Na přední stránky novin se pilotka dostala v roce 1928. Tehdy, inspirována Charlesem Lindberghem, jako vůbec první žena, byť "jenom" jako pasažér, uskutečnila svůj první transatlantický let. Samostatný přelet pak uskutečnila v roce 1932. Vzlétla z kanadského Newfoundlandu 21. května, namísto plánovaného přistání v Paříži byla pro poruchu letounu nucena za necelých 14 hodin letu přistát u severoirského Londonderry. Svou popularitu podpořila i v roce 1935, kdy jako první pilot sólově přeletěla z Havaje do Kalifornie, tedy delší vzdálenost než z USA do Evropy. Největší výzva, cesta kolem světa, na Earhartovou čekala. Z plánovaného obletu zeměkoule se jí podařilo urazit 35.400 kilometrů a v červenci 1937 zmizela mezi Novou Guineou a Howlandovým ostrovem. Za mrtvou byla prohlášena v roce 1939. |
