Agentura Reuters s odvoláním na australské vědce uvedla, že mezi papouščími druhy je více leváků, tedy těch, kteří se chápou věcí levou nohou. Některé druhy dokonce nejprve zkoušejí obě možnosti, než jednu definitivně zvolí.
"V zásadě zjistíte, že existuje velmi úzký vztah mezi okem, které používají, aby se na předmět podívali, a nohou, kterou jej potom uchopí," řekl Calum Brown ze sydneyské Macquarieho univerzity, který studii vedl.
ČTĚTE JINDE:Ptákem roku je strnad. Evropští ornitologové zkoumají jeho dialekt |
Tento vztah je podle něj v rámci jednotlivých druhů velmi konzistentní. "Některé druhy jsou tak výrazně pravo- nebo levonohé, že na úrovni druhu nenastávají odchylky," dodal.
Ve studii, která vyšla v Biological Letters, shrnuje Brownův tým výsledky studie zhruba 320 papoušků náležejících k 16 druhům žijícím v Austrálii.
Vědci zjišťovali, kterým okem papoušci hledí na svou potenciální potravu. V této souvislosti zjistili, že zhruba 47 procent je leváků, 33 procent praváků a zbytek není jasně vyhraněn.
Mláďata kakadu zkouší obě strany
V některých případech navíc mladí ptáci experimentovali s oběma stranami těla, než se pro jednu rozhodli. "U druhu kakadu žlutočečelatý je každý jedinec, s nímž jsem přišel do styku, levák. Ale pozorujete-li mláďata, která právě opustila hnízdo, vidíte, že vždycky vyzkoušejí obě strany," podotkl Brown. "A časem se z nich stanou leváci," doplnil.
Převaha jedné ruky nad druhou u lidí se pojí s výraznějším používáním jedné z mozkových hemisfér, takzvanou lateralizací. U papoušků se ukazuje, že jde o výhodu bez ohledu na to, která část dominuje.
"Mluvíme-li o přímém shánění potravy, stejně jako o řešení složitějších problémových situací, pokud jste silně lateralizován bez ohledu na to, jste-li pravo- či levoruký, máte sklon být u úkolů tohoto druhu lepší," tvrdí Brown. Dodal, že převaha jedné z hemisfér umožňuje jedinci větší efektivitu, podobně jako počítač se dvěma procesory může paralelně zpracovávat dvě operace. "Myslíme si, že to může být podobné jako s papoušky," dodal.
