"Počet rysů, který na tomto území žije, je spodní hranicí pro dlouhodobé přežití," řekl dnes novinářům zoolog šumavského národního parku Luděk Bufka. Podle něj patřil v minulosti rys k původním živočichům. Na Šumavě se vyskytoval do 90. let 19. století, kdy vyhynul. Do přírody se vrátil v 70. a 80. letech v několika vlnách umělého vysazení několika rysů. "To je základ té dnešní populace, jejíž největší nárůst jsme mohli evidovat v 90. letech minulého století. Nyní se počet rysů drží přibližně na stejné úrovni," řekl zoolog.
Bufka s řadou kolegů pozoroval v minulých letech život rysa. Projekt mimo jiné ukázal, že tato šelma dokáže žít i v obydlených místech krajiny, ale reaguje na rytmus člověka. "Monitoring rysa je ale velmi složitý, protože se jedná o skrytě žijící druh," uvedl Bufka.
PSALI JSME: |
Projekt proto čerpal informace ze dvou základních zdrojů. Jedním byly takzvané pobytové známky jako stopy nebo trus. Další přínos informací zajišťovalo pozorování pomocí telemetrických obojků.
Rys ke svému životu potřebuje teritorium v řádech stovek kilometrů čtverečních. Navíc žije jako samotářská šelma a samec se samicí se setkávají jen v období říje. "To území, který jedinec rysa potřebuje, je tak velké, že nerespektuje hranice a volně se pohybuje mezi státy," uvedl zoolog Národního parku Bavorský les Marco Heurich, jenž se na projektu pozorování také podílel.
Rys se v největší míře živí srnčím. Představuje tak přirozeného predátora pro tuto zvěř. Největší hrozbou pro populaci rysa je pravděpodobně jeho ilegální odlov.
