Vědci objevili v jižní Africe kostry dosud neznámého druhu vymřelých lidoopů, který spadá do období přechodu od opice k současnějším předchůdcům člověka. Takřka dva miliony let staré fosilie nesou znaky obou a patřily živočichovi, který byl zřejmě přivyklý životu na stromech i na zemi.
Fosilie vědci pojmenovali Australopithecus sediba, v překladu jižní opice, pramen, aby zdůraznili jeho vztah k lidoopům i k vyspělejšímu předchůdci člověka.
"Tyto fosilie nám poskytují neuvěřitelně detailní pohled na novou kapitolu evoluce člověka a pootevírají dveře k zásadnímu období, kdy hominidé definitivně vyměnili svou závislost na životě na stromech za život na zemi," řekl Lee Berger z univerzity Witwatersrand v jihoafrickém Johannesburgu. "Zdá se, že Australopithecus sediba představuje mozaiku znaků živočicha zvyklého na oba světy," dodal.
Nález popisuje Bergerův tým v prestižním vědeckém časopise Science, který vychází v pátek.
Moderní předek člověka známý jako rod Homo se vyvíjel miliony let z dřívějších skupin lidoopů, například z rodu Australopithecus, jehož nejznámějším zástupcem je fosilie Lucy, nalezená v roce 1974 v Etiopii.
Žila asi milion let před nově objeveným Australopithekem sediba.
Jeho dva exempláře, dospělou asi třicetiletou ženu a zhruba desetiletého chlapce, našli vědci v jámě, která byla kdysi jeskyní. Žili před 1,95 až 1,78 milionu let a byli asi 1,27 metru vysocí. Žena vážila asi 33 kilogramů a chlapec asi 27. Měli vyvinutou pánevní kost a dlouhé nohy, díky kterým mohli chodit jako člověk, ale i dlouhé paže a mohutné ruce jako lidoopi. Nově nalezení představitelé podle Bergera mají více společných rysů s rodem Homo než jakýkoli známý druh australopiteka, a mohli by představovat předchůdce člověka nebo skupinu příbuznou s jeho blízkým předchůdcem, která existovala nějakou dobu před nástupem rodu Homo. Nejde však o rod Homo, protože nemá celou řadu znaků.
Vědci fosilie nazvali konzervativně jako australopitek než jako Homo kvůli tvaru horní poloviny těla a velikosti mozku. Ten byl malý, ale jeho tvar byl vyvinutější než u australopiteka.
Nazývat nález "chybějícím článkem" ve vývoji lidského druhu však podle vědců není přesné.
"Koncept chybějícího článku by dával smysl, kdybychom mohli vzít starší a novější fosilie a seřadit je do řady. Pak by to bylo snadné," řekl paleontolog Richard Potts z washingtonského muzea historie přírody organizace Smithsonian Institution. Podle vědců je však zřejmé, že evoluce člověka je spíš strom života s mnoha různými větvemi než jedna hladká linie.
NepřehlédnětePodrobné informace o unikátním nálezu čtěte v sobotu na stránce Věda v příloze Orientace. |
