Ve světě už proběhly pokusy s očkováním proti beta-amyloidu – bílkovině, která při Alzheimerově nemoci zanáší mozek. „Očkování vyčistilo patologické nánosy v mozku u myší. Bohužel nemělo léčebný účinek,“ popisuje docent Aleš Bartoš z AD centra jednu část výzkumů při hledání léku proti onemocnění. Zdejší vědci se proto zaměřili na další „špatnou“ bílkovinu v mozku zvanou tau-protein a na bílkoviny zvané neurofilamenta, které se podílejí na stavbě nervové buňky.
Původně neměli dostatek prostředků na výzkum očkování. Zajímalo je, jaká je imunitní situace bez očkování. Zkoumali protilátky proti tau-proteinu a neurofilamentům a zjistili, že v mozkomíšním moku v blízkosti nervové soustavy jsou tyto protilátky zvýšené právě v případě Alzheimerovy nemoci.
Očkování pro 138 pacientů
Situace se změnila a Národní ústav duševního zdraví se od příštího roku zapojuje do nové mezinárodní studie. Do ní se plánuje přijmout 138 pacientů, kteří se budou očkovat proti tau-proteinu. „Po očkování se zvýší hladina protilátek, které podporují jeho vyčištění z mozku. Pacient dostane celkem osm podkožních injekcí v průběhu trvání studie,“ popisuje docent Aleš Bartoš.
Přístroj k posilování paměti
V příštím roce zřejmě nabídne centrum pacientům ještě unikátní přístroj, o jehož zapůjčení se jedná. Kombinuje metodu vnější stimulace mozku a tréninku poznávacích schopností.
Alzheimerovu chorobu lze odhalit včas. Chyby na mozku dokážou najít testy |
„U tohoto přístroje je zatím na menšímvzorku ověřeno, že pomáhá zlepšit paměť a další poznávací funkce v raném stadiu choroby. Stimuluje šest vybraných mozkových částí. Vycházíme z předpokladu, že stimulace zvýší množství neuronů v postižené oblasti. Je však vždy třeba tuto stimulaci individuálně přizpůsobit. Pacient pak několik týdnů denně dochází na sezení, během něhož jsou tyto části mozku stimulovány a on zároveň řeší nejrůznější úlohy zaměřené na paměť, pozornost, slovní zásobu a podobně. Přístrojů je zatím vEvropě jen pár, v Česku doposud žádný,“ popisuje Hana Orlíková, která se podílí na přípravě výzkumné studie.
Péče na jednom místě
Kromě výzkumu má samozřejmě AD centrum také část pro diagnostiku a léčbu Alzheimerovy nemoci. Ambulance přijímá nové pacienty do dlouhodobého sledování. Na jednom místě je soustředěna péče lékařská, psychologická a sociální. Neurolog, geriatr nebo psychiatr nabízejí vyšetření zaměřené na ověření poruchy paměti a zjištění její příčiny, na což může navázat léčba. Úkolem lékaře je odlišit rozvíjející se demenci od jiných poruch. Laik může demenci snadno zaměnit s depresí, která se ve stáří může projevovat také opakovanými stížnostmi na různé fyzické bolesti, apatií nebo poruchami spánku. U demencí je zase potřeba upřesnit, o jaký typ se jedná.
Alzheimera může spustit i stres. Účinný lék zatím neexistuje |
Pokud je u pacienta diagnostikována Alzheimerova nemoc, může využít nově vzniklý denní stacionář. „Je určen pro pacienty v počátečním stadiu onemocnění. Chceme udržovat a posilovat zachované schopnosti a také nabízíme postupy, jak si poradit v běžných činnostech života se ztrácejícími se duševními schopnostmi,“ popisuje vedoucí stacionáře Jakub Sobotka.
Důležité je zapojení sociálních pracovníků, kteří o pacienta pečují po dobu, kdy je schopen fungovat samostatně, i ve stadiu, kdy nemoc pokročí. Poskytují poradenství například při umístění nemocného do nejvhodnějšího zařízení.
Zapojení rodiny
VAD centru pomáhají rovněž rodině nemocného. „Pořádáme setkání, na nichž si pečující rodiny povídají o svých zkušenostech, a lépe se tak vyrovnávají s onemocněním blízkého člověka. Mezi nejčastější témata patří například otázka kam a v jaké fázi umístit blízkého, když už je vyžadována neustálá péče a nemoc postoupí, a také, na co mají nárok od státu, pokud chtějí s nemocným zůstat doma,“ říká Jakub Sobotka.
