Případně že mu musíme co nejdříve pomoci my sami, aby svůj úraz přežil, a ještě pokud možno bez následků?
Tento případ z lékařských kazuistik je hodně výmluvný. Mladík jezdil ve skateparku, spadl a zůstal ležet v bezvědomí. Kolem bylo dost lidí, rychle zavolali záchranku a přemýšleli, zda by chlapci nemohli ještě nějak pomoci. Někdo napadlo, že by mohl mít poraněnou páteř, a proto s ním radši nehýbali. Bohužel, skateboardista spadl obličejem do kaluže, a než lékaři dorazili, utopil se.
Podobné případy nejsou podle záchranářů vůbec vzácné, stejně jako to, že lidé podcení závažnost úrazu, který vyžaduje lékařskou pomoc, aby zůstal bez trvalých následků. Pravidlo číslo jedna: Bojíte se vytočit záchranku, aby vám nevynadali, že voláte kvůli banalitě? „Všichni, kdo váhají, se nemusí bát zavolat linku 155, kde jim dispečeři rádi pomohou a poradí,“ říká mluvčí středočeské záchranky Petra Effenbergerová. Podle ní platí, že služba by měla především vyjíždět k život ohrožujícím stavům.
„Například vymknuté zápěstí, pokud má člověk možnost dostat se s pomocí rodiny a přátel do nemocnice po vlastní ose, není důvodem pro výjezd sanitního vozu,“ dodává s tím, že jasně říci, kdy je to na záchranku, kdy aspoň na ambulanci chirurgie a kdy stačí domácí ošetření, předem říci nelze. Zato má smysl vědět, jak reagovat, když se kolem vás někdo zraní.
Zvládněte šokový stav
U těžkých úrazů je kromě zavolání sanitky potřeba zabránit rozvoji šokového stav a hrozícímu selhání krevního oběhu. Stahují se při něm cévy, tím klesá prokrvení v oblasti břicha a podkoží a zrychluje se činnost srdce. Výsledkem může být selhání jednotlivých orgánů, ačkoli původně nebyly nijak zraněny.
Člověk v šokovém stavu má zrychlenou tepovou frekvenci, slabý pulz, dýchá rychle amělce, je bledý, na kůži má studený pot, modrají mu rty, může se přidat ztráta vědomí. První pomoc? Snažte se dotyčného uklidnit a zajistit mu pohodlí, můžete ho také uložit do protišokové polohy na zádech, aby měl hlavu níže než nohy. Uvolněte i oblečení či boty. Takto ošetřujte děti i dospělé.
Znáte zásadu pěti T? Měli byste
Ticho, teplo, tekutiny, tišení bolest a transport. Těchto pět T je potřeba si zapamatovat, abyste věděli, jak reagovat u těžších úrazů.
Jak jim rozumět? Ticho – pokud to jde, přesuňte ho do klidu dál od místa nehody; teplo – zraněného položte na nějakou podložku a přikryjte ho; tekutiny – tady pozor, nikdy nedávejte zraněnému napít, můžete mu otírat rty a obličej vlhkýmubrouskem; tišení bolesti – pouze ošetřováním ran, nikoli léky na bolest; a transport – vytočte rychlou zdravotnickou pomoc.
Tu volejte vždy u zjevných zlomenin, zvláště otevřených, u silného krvácení, zranění elektrickým proudem, popálenin – a to i kdyby se vám následky nezdály nijak vážné. Například hluboké spáleniny, které poškodily nervy, zpočátku moc nebolí – týká se to například popálenin, které způsobuje elektrický proud. Proto by zvláště malé děti, které dostaly elektrickou ránu, měly být převezeny do nemocnice. U spálenin z ohně hrozí poškození dýchacích cest kouřem a jeho zplodinami.
Popálené místo dejte alespoň na deset minut pod tekoucí vodu, v nouzi lze použít i studené mléko. Odstraňte vše, co ulpělo na kůži, ale tak, abyste nepoškodili ránu či dokonce neprotrhli případné puchýře. Spáleninu překryjte sterilním obvazem nebo čistou látkou.
Jak zastavit krvácení
Následující rady se týkající zranění dětí i dospělých. Krvácející ránu stlačte čistým obvazem, tamponem a podobně, držte, dokud nepřestane krvácet. Dobré je, když zároveň zraněné místo zvednete výše, než je srdce. Nakonec ránu vyčistěte a přikryjte čistým obvazem nebo látkou, pokud krvácí dále, nepovolujte stisk.
Pokud zraněný člověk přijde například o prst, zkuste ho najít a udržujte ho v chladu. Ideálně ho dejte do sáčku obaleného látkou, který vložíte do dalšího, v němž je led. Pozor, tkáň se nesmí dostat do přímého kontaktu s ledem, stejně jako nikdy nesmíte omývat místo, odkud se například prst oddělil.
Pozor na hlavu
Zvláště děti se poměrně často poraní na hlavě, protože ve srovnání s dospělými mnohem častěji padají, navíc mají hlavu vzhledem k ostatnímu tělu velkou. Dobrá zpráva? V naprosté většině případů se to obejde i bez malého zranění, případně si způsobí nejvýše lehký otřes mozku. Ta horší zní, že pokud je to závažnější problém, není ho – s výjimkou zlomeniny lebečních kostí – snadné poznat. Nemusí totiž zjevně krvácet či masivně bolet.
Už proto by každé dítě, které spadne na hlavu a chová se jinak než obvykle, měli rodiče přivézt k lékaři. Varovným příznakem je kromě zvýšené spavosti, nevolnosti či zmatenosti také ztráta vědomí, byť krátkodobá, trvající třeba jen několik vteřin. Pozornost vyžaduje také hematom neboli modřina v jiné oblasti, než je čelo. Také pokud si dítě stěžuje na krutou postupně se rozvíjející bolest hlavy, která neodpovídá tomu, jak poranění vypadá, je to důvod k vyšetření – lékaři kromě vnější prohlídky volí zejména zobrazení výpočetní tomografií spíše než rentgenem.
Rizikovým faktorem rovněž je, když dítě spadlo z velké výšky nebo šlo o zranění ve velké rychlosti, například na kole či v autě. Pak by rychlý odvoz k lékaři klidně záchrankou měl následovat i kvůli vyloučení vnitřních zranění jiných orgánů než jen mozku a hlavy.
