Výstava, která potrvá do 5. srpna, představí i historii výroby cukru a cukrovarnictví na Lounsku.
Sběratelka vlastně ani přesně neví, kolik kusů baleného cukru má. "Dopočítala jsem se 96.000 kusů a to jsem jich do revoluce měla jen 1000. Na první burze v Hamburku, kam jsem vyjela, jsem jich ale dostala další tisícovku, takže se má sbírka hned zdvojnásobila," vysvětlila Žďárská.
První cukry jí známí přiváželi z cest, i dnes tvoří větší část jejích sbírek cukry ze zahraničí. Největším exponátem výstavy je šestnáctikilová homole cukru z cukrovaru v Modřanech. "Říkám jí pohrobek, protože je poslední, kterou tam vyrobili," dodala Žďárská u vitríny, kde kromě šestnáctikilového obra stojí i desítky dalších cukrových homolek.
Výstava ukazuje balené cukry různých druhů a tvarů počínaje klasickými krabicemi kostkového cukru, které lze vidět v obchodech, přes balené kostky a pytlíčky cukru po sběratelské, výtvarně zajímavé série třeba s motivy obrazů Vincenta van Gogha nebo Pabla Picassa.
Podle Žďárské si nechávají cukry na zakázku vyrábět i sami sběratelé a pak si je vyměňují. Ona sama si nechala například udělat osmidílnou sérii s motivem místa výroby první kostky cukru v Dačicích. Jen v Česku se podle sběratelky zabývá sbíráním baleného cukru kolem 200 lidí, mají dokonce svůj klub.
Na několika panelech přináší výstava také zajímavá fakta o historii výroby cukru z cukrové řepy. Například její obsah v kořeni řepy objevili už v roce 1605, první cukr z ní vyrobili v tehdejším Prusku v roce 1747.
