Samička se narodila počátkem září a jde teprve o druhé odchované mládě tohoto druhu v Česku. Návštěvníci zoo si ji ale budou moci prohlédnout zřejmě jen pár měsíců. Až ji asi v osmi měsících chovatelé odloučí od matky, najde pravděpodobně nový domov v jiné zoo.
Samička, kterou zatím ošetřovatelé pracovně nazývají Roxy, je druhým potomkem samice jménem Pia a otce Sylvina. Před rokem pár přivedl na svět samičku Safiru, která v olomoucké zoo zůstala.
"Při narození tohoto druhého mláděte byl trochu problém, matka ho z počátku nechtěla. Museli jsme trochu zasáhnout a důrazně ji upozornit, že je to její mládě. Dali jsme jí potomka na ocas a ona už to pak pochopila," popsala prvotní obtíže ošetřovatelka Hana Dostálová.
Nyní už je Pia vzornou matkou a mládě, které většinu času tráví na matčině hřbetu či ocasu, dobře prospívá. "Dnes váží 2,7 kilogramu, po narození mělo 1,8 kilogramu. Zatím baští od maminky. Ta mi mládě poměrně ochotně půjčuje výměnou za misku krupicové kaše se žloutkem," doplnila ošetřovatelka. Tatínek je z bezpečnostních důvodů zhruba do pěti měsíců věku mláděte oddělen.
Samice mravenečníka mládě zpočátku nechtěla. Chovatelé jí museli potomka přiložit na ocas.
Podle pracovníků zoo je odchov mravenečníků v zajetí problematický. Je nutné jim nahradit jejich přirozenou potravu, mravenečníci velcí v přírodě vyhledávají termity na zemi. "Krmení je nejdůležitější, termity jim musíme nahradit tak, aby jim to vyhovovalo. Naše krmná dávka se skládá ze speciálních granulí, dostávají banán, vařené vepřové srdce, speciální vitamíny i rašelinu, která pročišťuje organismus, či slunečnici. Vše se zamíchá do kaše, kterou žerou svým lepkavým jazykem," uvedla Dostálová.
Podle zooložky Jitky Vokurkové mravenečníky velké chovají v Česku také zoo Lešná a v Děčíně. V Olomouci se tito živočichové ze skupiny chudozubých zabydleli poprvé v roce 2004. Mravenečníci žijí v přírodě v jihoamerických savanách.
