Pokles fyzické výkonnosti v pokročilejším věku má celou řadu příčin. Tým amerických a kanadských vědců vedených Simonem Melovem z kalifornského Buck Institute for Age Research zjistil, že seniorům přestávají ve svalech pracovat mitochondrie. Tyto malé organely se nacházejí ve svalových buňkách a vyrábějí energii pro práci svalů. Čím hůře jsou na tom mitochondrie, tím menší má sval objem a tím nižší výkon podává.
Srovnání intenzity práce genů ve svalech šestadvacetiletých mužů a žen s aktivitou genů ve svalovině sedmdesátiletých seniorů odhalilo rozdíly v práci 596 z více než 25 tisíc prověřovaných úseků dědičné informace. Geny ve svalech seniorů nesly typický „stařecký“ profil aktivity.
Jak ukázaly výsledky experimentu, otištěné vědeckým časopisem PLoS ONE, není situace seniorů beznadějná. V Melovově studii začali senioři pod odborným vedením trénovat v posilovně. Nešlo o nijak vyčerpávající cvičení. Dvakrát v týdnu pod dohledem trenéra posilovali celé tělo dvanácti různými cviky. Snažili se každý cvik zopakovat desetkrát. Postupně zvyšovali zátěž a nakonec celou desítku cviků zvládli za jediný trénink třikrát.
Už po půlroce udělali senioři výrazný pokrok. Na počátku tréninkového období byli o 60 procent slabší než mladí lidé. Nikdo z nich neměl s posilováním zkušenosti z dřívějška, ale pustili se do cvičení s velkým odhodláním. Na konci půlročního tréninku stoupla fyzická výkonnost seniorů natolik, že zaostávali za mladíky jen o 38 procent. Dramaticky se jim změnil se i profil aktivních genů ve svalovině. V mnoha směrech se blížil spektru aktivních genů ve svalovině mladých lidí.
„To nás zaskočilo. Čekali jsme, že úroveň aktivity jednotlivých genů zůstane u seniorů víceméně stejná. Zásadní změna dokazuje význam cvičení. Nejen že zlepšuje fyzický stav, ale působí přímo proti stárnutí a to je v pokročilejším věku opravdu významný důvod pro sportování,“ říká Simon Melov.
Zajímavý byl další osud seniorů. Vědci si je zavolali k testům ještě po čtyřech měsících. Ukázalo se, že většina už do posilovny nechodí. Zato skoro všichni cvičili doma. Někteří si pořídili činky a posilovací pružné pásy, jiní se spokojili s tím, „co dům dal“. Posilovali například s konzervami. Všichni si udrželi fyzickou kondici, jakou získali předchozím cvičením.
„Ukazuje to, že na cvičení není nikdy pozdě a že nemusíte trávit život v posilovně zdviháním železa, abyste se mohli těšit z významného přínosu,“ shrnuje výsledky studie Melov.
Srovnání intenzity práce genů ve svalech šestadvacetiletých mužů a žen s aktivitou genů ve svalovině sedmdesátiletých seniorů odhalilo rozdíly v práci 596 z více než 25 tisíc prověřovaných úseků dědičné informace. Geny ve svalech seniorů nesly typický „stařecký“ profil aktivity.
Jak ukázaly výsledky experimentu, otištěné vědeckým časopisem PLoS ONE, není situace seniorů beznadějná. V Melovově studii začali senioři pod odborným vedením trénovat v posilovně. Nešlo o nijak vyčerpávající cvičení. Dvakrát v týdnu pod dohledem trenéra posilovali celé tělo dvanácti různými cviky. Snažili se každý cvik zopakovat desetkrát. Postupně zvyšovali zátěž a nakonec celou desítku cviků zvládli za jediný trénink třikrát.
Už po půlroce udělali senioři výrazný pokrok. Na počátku tréninkového období byli o 60 procent slabší než mladí lidé. Nikdo z nich neměl s posilováním zkušenosti z dřívějška, ale pustili se do cvičení s velkým odhodláním. Na konci půlročního tréninku stoupla fyzická výkonnost seniorů natolik, že zaostávali za mladíky jen o 38 procent. Dramaticky se jim změnil se i profil aktivních genů ve svalovině. V mnoha směrech se blížil spektru aktivních genů ve svalovině mladých lidí.
„To nás zaskočilo. Čekali jsme, že úroveň aktivity jednotlivých genů zůstane u seniorů víceméně stejná. Zásadní změna dokazuje význam cvičení. Nejen že zlepšuje fyzický stav, ale působí přímo proti stárnutí a to je v pokročilejším věku opravdu významný důvod pro sportování,“ říká Simon Melov.
Zajímavý byl další osud seniorů. Vědci si je zavolali k testům ještě po čtyřech měsících. Ukázalo se, že většina už do posilovny nechodí. Zato skoro všichni cvičili doma. Někteří si pořídili činky a posilovací pružné pásy, jiní se spokojili s tím, „co dům dal“. Posilovali například s konzervami. Všichni si udrželi fyzickou kondici, jakou získali předchozím cvičením.
„Ukazuje to, že na cvičení není nikdy pozdě a že nemusíte trávit život v posilovně zdviháním železa, abyste se mohli těšit z významného přínosu,“ shrnuje výsledky studie Melov.
