„Upozornili nás vesničané. Ve výšce 1300 metrů nad mořem jsme objevili tábořiště a tucet albánských sběračů v plné práci,“ říká Musafidis. Albánci tu prý měli stany, zásoby na několik dní a muly k přepravě sklizně.
Množství zadržených bylinek bylo značné: 4,5 tuny šalvěje sklizené za deset dní, přepravena měla být horskými stezkami do Albánie. Další nelegální sběrači bylinek byli zadrženi v srpnu ve městě Tripolis na Peloponésu s kamionem obsahujícím 200 kilogramů divokého oregana a takzvaného horského čaje. To je rostlina, která se používá v nálevu a v Řecku je velmi oblíbená.
Zatímco pašeráci velmi dobře pochopili, jaký zisk jim může kynout z řeckých planě rostoucích bylin, řecký zemědělský sektor dosud tuto manu téměř zcela ignoroval. „Máme pozoruhodnou biodiverzitu. Ze 7500 druhů rostlin na našem území tvoří 20 procent byliny využívané v lékařství nebo gastronomii. Ještě se jen velmi málo pěstují,“ říká Eleni Malupová z řecké organizace na ochranu biologických druhů Demeter.
Množství těchto bylin, které Řecko exportuje, je daleko za evropskými zeměmi, jako jsou Německo, Francie, Bulharsko, Itálie či Polsko. Poptávka by tu však byla: za bylinky, které byly sklizeny letos v létě u řecko-albánských hranic, dostávali podle Musafidise ilegální sběrači 20 eurocentů (5,50 Kč) za kilogram, zatímco překupník v Itálii už prodával kilogram za čtyři eura (110 Kč).
Bez certifikátu
Obchod s bylinkami, ať už pro farmaceutické či kulinářské účely, však funguje výborně: jen o několik týdnů později se na tomtéž místě objevila nová skupina sběračů. Sběr bylinek pro obchodní účely však vyžaduje povolení. „Tyto divoké sklizně poškozují rostlinstvo, poněvadž sběrači trhají bylinky neopatrně,“ říká Malupová, která na severu Řecka řídí botanickou zahradu, v níž se studují řecké byliny. „Bylinky se prodávají bez kontroly, bez certifikátu, zatímco kupříkladu existuje 17 různých druhů horského čaje,“ dodává.
„Řeckému státu tak unikají peníze, neboť bylinky bez certifikátu se prodávají levněji,“ konstatuje vědec z řeckého Ústavu pro agronomický výzkum (ETHIAGE) Kostas Ekonomakis, expert na horský čaj.
Na tržišti v Soluni pochází podle Malupové polovina bylinek prodávaných v sáčcích ze sklizní v horách. Malupová však zdůrazňuje, že se situace přece jen začíná trošku zlepšovat. Loni se například spojili pěstitelé bylinek ve svaz a vláda oznámila založení národního katalogu léčivých a aromatických bylin. Ty podle ní začínají ve stále větší míře pěstovat mladí podnikatelé. Prvních úspěchů například dosáhla bylinná čajová směs značky Anassa.
ČTĚTE TAKÉ: |
Vůně horského čaje se vznáší nad San Franciskem, nad New Yorkem a v posledních týdnech i nad Paříží, kde se prodává pod názvem Tuvunu. Tuvunu zahrnuje směs 17 druhů horského čaje, med a citrón, nic jiného, zdůrazňuje majitel stejnojmenné firmy Demetri Chriss.
Aby si firma zajistila kvalitní produkci, přesvědčila zemědělce z regionu na severovýchodě Řecka, aby místo tabáku pěstovali bylinky. „Dnes máme dohody s 300 zemědělci z celého Řecka. A odmítáme ty, kdo nám nabízejí bylinky natrhané v horách,“ zdůrazňuje Demetri Chriss.
