Ředitel amerického Národního ústavu zdraví (NIH) Francis Collins ujistil, že tyto kmenové buňky se získaly z darovaných embryí podle schváleného etického postupu. NIH poskytující finanční prostředky na zdravotnický výzkum se připravuje dát k dispozici federálním vědcům ještě více těchto buněk, dodal Collins.
Bývalý republikánský prezident George Bush zakázal v roce 2001, aby státní organizace přispívaly na výzkum kmenových buněk z lidských embryí. Zdůvodnil to náboženskými a morálními důvody. Demokrat Obama po nástupu do funkce začátkem letošního roku Bushovo rozhodnutí zrušil a podporu výzkumu obnovil.
Ale už před Bushovým definitivním zákazem neměl výzkum embryonálních kmenových buněk v USA na růžích ustláno. Jedním z problémů byl i nedostatek kvalitních lidských embryonálních buněk. V laboratořích se používaly buňky jen z několika mála původních embryí, jejichž kvalita postupně klesala.
V důsledku velmi dlouhé řady dělení docházelo u stále dokola používaných buněk k degeneraci jejich DNA i jejímu znečištění genetickým materiálem zvenčí (například myší DNA z růstového prostředí). Nekvalitní materiál byl jedním z důvodů, proč někteří američtí vědci z oboru hojně spolupracovali s liberálnějším zahraničím. Příkladem může být Gerald Schatten, který se připletl k aféře vědeckého podvodu Jihokorejce Woo Suk Hwanga.
Bushova administrativa zavádění nových linií z federálních zdrojů blokovala už před naprostým zákazem podpory tohoto druhu výzkumu. Třináct nových linií by mělo umožnit vědcům, aby se mohly výzkumu věnovat bez starostí o to, zda výsledky nezkresluje například nízká kvalita použitého materiálu.
Dlouhá debata
Výzkum zárodečných kmenových buněk budí vášně napříč kontinenty. Zastánci výzkumu tvrdí, že metoda povede k průlomu v léčbě mnoha patologií jako je diabetes, Parkinsonova choroba, cystická fibróza či při léčbě úrazů s trvalými následky. V současnosti se kmenovými buňkami léčí například některé typy leukemie.
Kritici naproti tomu považují výzkum kmenových buněk za ničení budoucího života, protože jsou při něm z lidských embryí vyjímána buněčná jádra a embrya jsou tak zničena. Římskokatolická církev takové praktiky opakovaně odsuzuje.
Kmenové buňky v Čechách
V Česku pravidla výzkumu na kmenových embryonálních buňkách upravuje zákon z února 2006. Legalizuje výzkum na kmenových embryonálních buňkách z nadbytečných nebo poškozených vajíček. Zakazuje však klonování a další nepovolené nakládání s lidským genomem a embryi.
I v Čechách už se ale pracuje s tzv. iPS buňkami, které vznikají "přeprogamováním" dospělých buněk do stavu blízkého embryonálním kmenovým buňkám. Odpadají tak etické problémy, ovšem iPS buňky mají zatím řadu problémů a nelze je ještě rozhodně považovat za plnohodnotnou náhradu embryonálních kmenových buněk.
Embryonální kmenové jsou primární nediferencované buňky, které mají schopnost se přeměnit na jakýkoliv jiný typ buněk. Může se z nich tedy vytvořit jakákoli specializovaná buňka libovolného lidského orgánu.
Kmenové buňky se vyskytují i v dospělých organismech, nejen v plodu, ale tyto buňky už nejsou tak mnohotvárné a mohou se měnit jenom v některé druhy tkání. Týká se to například kmenových buněk v kostní dřeni, ze kterých mohou vznikat pouze nové krvinky.
