Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

V zemi Červené Karkulky se lidé už vlka nebojí

Magazín

  7:00
RIETSCHEN - Více než deset let po návratu vlka do Rietschenu, obce na východě Německa, nakonec místní obyvatelé překonali strach a naučili se žít se zvířetem, které se dosud jinde v Evropě setkává s obavami a odmítáním. Píše o tom agentura AFP.
Vlk (ilustrační foto)

Vlk (ilustrační foto) foto: Shutterstock

V této části Německa známé jako Lužice si vlk přivlastnil rozsáhlé území tvořené hlubokými borovými lesy a jezery, které obývá společně s jeleny a divočáky. Třináct let po svém návratu do země bratří Grimmů a jejich Červené Karkulky se vlk dokonce stal turistickou atrakcí.

"Rietschen žije s vlkem v Německu nejdéle. Jeho přítomnost se stala dnes pro obyvatele zcela běžnou," ujišťuje Vanessa Ludwigová, bioložka z informační kanceláře Vlčí region Lužice, oficiální agentury pověřené pozorováním této psovité šelmy a komunikací s médii.

ČTĚTE TAKÉ:

V Rietschenu, klidné obci s 3700 obyvateli u polských hranic, která se stala "vlčí obcí", nabízejí turistům trasy po stopách šelmy pěšky i na kole. "Vlk nám přinesl mnohem více, než nám uškodil," tvrdí starosta Ralf Brehmer. V regionu, který se stal domovem vlků, žije 13 z celkem 19 vlčích smeček nebo párů pohybujících se po Německu. Vlci si tu zvykli na hluk nákladních automobilů a na exploze pocházející z vojenského prostoru rozkládajícího se na 200 kilometrech čtverečních.

Vlk, který byl v Německu v polovině 19. století prakticky vyhuben, se nyní těší postavení chráněného druhu podle bernské Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť z roku 1979, kterou podepsaly Německo a většina evropských států včetně Česka (1997).

V Lužici byl poslední vlk samotář, který přišel z Polska, zabit v roce 1904. Když v roce 2000 televize ukázala páreček vlků, který překročil polské hranice i s mládětem, lidé znovu dostali strach. "Všichni ovšem slyšeli příběh Červené Karkulky a vlka. Je to zakořeněno ve vědomí lidí," soudí Jana Endelová z informační kanceláře.

Vzpomíná na bouřlivá zasedání obecní rady. "Lidé se obávali, aby se vlci dál nemnožili. Nevěděli, že zvíře opouští rodiče mezi prvním a druhým rokem života, aby si hledalo vlastní teritorium. Lidé zapomněli, jak žít s vlkem," zdůrazňuje.

Vlk má však stále své odpůrce

Aby informační kancelář lidi uklidnila, uspořádala bezpočet setkání. Dnes už lidé vědí, že vlk pro lidi nepředstavuje nebezpečí. Za oněch 13 let přítomnosti v Lužici vlk nikdy na člověka nezaútočil. Je ovšem věrný své pověsti a zabíjí špatně střežené ovce a kozy. Ještě loni padlo vlkům v kraji za oběť kolem 50 zvířat.

Jeden z farmářů, který po dvou útocích vlků v roce 2002 přišel o 33 zvířat, paradoxně přispěl k uklidnění některých svých kolegů. "Jeho zkušenosti jim pomohly," říká Jana Endelová. Farmáři ostatně dostávají subvence, aby si postavili ohrady s elektrickým zařízením.

Vlk má však stále své odpůrce. "Myslivci si stěžují, že jim napadá zvěř," přiznává Brehmer. Někteří by vlky chtěli znovu vyhubit. Od roku 2000 byli v kraji zabiti tři jedinci a dosud se nezjistilo, kdo je zahubil. Šelmy se však drží ve svém rajonu. Málokdo se tedy může pochlubit, že na ně narazil. Vlci tu však jsou a v noci někdy kolem obce obcházejí. O jejich diskrétní přítomnosti svědčí exkrementy.

Autoři: ,