3. března 2017 6:05 Lidovky.cz > Relax > Věda

Válka o genové patenty. Molekulární genetika prožívá revoluci

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
geny - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy geny - ilustrační foto | foto: Shutterstock
Ústav Eliho a Edythe Broadových v americké Cambridgi versus Kalifornská univerzita v Berkeley 2 : 0. Tak by se dalo vyčíslit průběžné skóre patentového klání mezi dvěma předními americkými výzkumnými institucemi.

V létě roku 2012 popsal tým z Kalifornské univerzity v Berkeley v čele s Jennifer Doudnaovou a Emmanuelle Charpentierovou v časopise Science jednoduchý mechanismus okoukaný z imunitního systému bakterií, který lze využít k přesně zacílenému zásahu do dědičné informace. Genovým inženýrům nabídli vědci z Berkeley zcela nový, neuvěřitelně spolehlivý a přesný nástroj k uskutečňování genetických změn, zvaný CRISPR.

V dubnu 2013 pak tým z Ústavu Broadových vedený Fengem Zhangem prokázal, že metoda CRISPR funguje nejenom u bakterií, ale také v buňkách rostlin a živočichů včetně člověka. Záhy poté hlásily úspěch při manipulaci s DNA rostlinných a živočišných buněk pomocí CRISPR další týmy včetně berkeleyského.

Bylo jasné, že molekulární genetika prožívá revoluci srovnatelnou možná jen s objevem dvojité šroubovice DNA či s počátky genového inženýrství. CRISPR je nejen spolehlivý a výkonný, ale v neposlední řadě i úžasně levný. Dovoluje upravovat dědičnou informaci doslova na přání, a to tak, že výsledek se často ani nedá odlišit od změn vznikajících přirozeně během evoluce nebo při tradičním šlechtění.

Obrovské možnosti využití

Praktických uplatnění se pro CRISPR nabízí bezpočet. Hospodářským zvířatům může dodat odolnost proti nejrůznějším chorobám. Zemědělským plodinám zajistí zdravější složení. Bakterie a kvasinky přiměje k produkci nových léčiv. Lékaři mohou s jeho pomocí upravit bílé krvinky pacienta tak, aby v jeho těle ničily buňky zhoubného nádoru. Obrovské možnosti se s nástupem CRISPR otevírají výzkumu. Proto se o Zhangovi, Doudnaové a Charpentierové začalo hovořit jako o horkých favoritech na Nobelovu cenu. Vycházejí však naprázdno a kuloárová šuškanda z toho viní spor o patenty na CRISPR. Jak by to asi vypadalo, kdyby nobelovský výbor přiklepl cenu někomu, koho by pak patentový úřad za vynálezce revoluční techniky neuznal?

Důležitá rychlost

Už v květnu 2012 podala Kalifornská univerzita v Berkeley přihlášku patentu na CRISPR jako nástroj pro cílené zásahy do dědičné informace. Ústav Broadových vznesl nárok na patent pro úpravy dědičné informace rostlin a živočichů včetně člověka až v prosinci. Zhangova skupina však využila možnost zaplatit za urychlené patentové řízení, a tak měla už v dubnu 2014 patent v rukou.

Berkeleyská skupina čeká na verdikt patentového úřadu dodnes. Nesložila však ruce do klína a v lednu 2016 vznesla u patentového úřadu námitku proti udělení patentu Zhangovi a jeho kolegům. Odůvodnění zní prostě: Poté, co tým z Berkeley popsal, jak je možné cíleně zasahovat do DNA pomocí CRISPR, bylo zcela jasné, že tuto metodu lze použít i pro úpravy dědičné informace rostlin a živočichů. Zhang a jeho spolupracovníci tedy nic zásadního nevynalezli.

Právníci zastupující institut z Cambridge však tvrdí opak. K tomu, aby nová technika CRISPR měnila spolehlivě dědičnou informaci v rostlinných a živočišných buňkách, bylo zapotřebí řady zásadních objevů, a proto je udělení patentu namístě, argumentují. Advokáti přitom citují i rozhovory Jennifer Doudnaové a Emanuelle Charpentierové s novináři z přelomu roku 2012 a 2013. Poukazují v nich na pasáže, kde obě vědkyně přiznávají problémy se zavedením CRISPR u rostlin a živočichů. „Z toho je jasné, že to vůbec nebyla samozřejmost,“ namítají právníci bojující za skupinu z Cambridge.

Na patentový úřad to zjevně zapůsobilo a 15. února 2017 potvrdil udělení patentu Zhangově skupině. Ústav Broadových si tak po zisku prvního patentu připsal další důležitý bod a vede nad berkeleyskou skupinou 2 : 0. Zápas o „prémii“ v podobě licenčních poplatků z patentů pohybujících se řádově ve stamilionech dolarů však zdaleka není rozhodnut.

Berkeley se může proti verdiktu odvolat, a spor tak bude pokračovat přinejmenším další rok. Jennifer Doudnaová upírá naděje k vyřízení žádosti o patent berkeleyské skupiny. Ten je koncipován tak široce, že by patent Zhangova týmu měl spadat pod jeho působnost.

„Oni teď mají patent na zelené tenisové míčky,“ komentovala Doudnaová poslední verdikt patentového úřadu. „My pravděpodobně dostaneme patent na všechny tenisové míčky.“

Konec sporu v nedohlednu

Mnozí experti na americké patentové právo předpokládají, že souboj skončí remízou. Každá strana si ze sporu odnese část patentů. Nikdo nezíská všechno, nikdo vše neztratí.

Budoucnost CRISPR a jeho využití však má mnohem více dimenzí než jen spor o americký patent. Patenty na CRISPR leží také u evropských patentových úřadů. Odlišnosti amerického a evropského patentového práva jsou tak velké, že v Evropě mohou spory dopadnout jinak než za Atlantikem.

A zdaleka se nehraje jen o patenty Zhangovy a berkeleyské skupiny. Dnes je podáno kolem osmi stovek přihlášek patentů na využití CRISPR. Mnohé z nich přinášejí významná vylepšení původních postupů a bezpochyby najdou praktické uplatnění. A některé z inovací jsou tak zásadní, že vykračují za rámec původních patentů Ústavu Broadových aBerkeley. Ty například shodně uvádějí jako klíčovou použitou molekulu enzym Cas9. Dnes už je však jasné, že jiné enzymy poslouží pro stejný účel přinejmenším stejně dobře.

Ve světě rostou jako houby po dešti soukromé biotechnologické společnosti, které s pomocí vlastních patentů nebo s licencemi hodlají těžit z „krisprového boomu“. Jestliže za celý rok 2012 bylo o CRISPR publikováno 126 vědeckých studií, pak v roce 2016 jich už vyšlo 2155. Rudolphe Barrangou, jeden z průkopníků výzkumu na poli CRISPR, je přesvědčený, že dnes stále ještě netušíme, čeho všeho můžeme pomocí CRISPR dosáhnout.

„Víte, lidé říkali: Jen čekám, kdy ta bublina praskne. Když s nimi ale mluvíte o šest měsíců později, tak říkají: Já tomu nedokážu uvěřit. A jestli s nimi budete mluvit za pět let, tak budou pořád tvrdit to samé: Nedokážu tomu uvěřit,“ říká Barrangou.

JAROSLAV PETR, Autor je spolupracovníkem redakce
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz