Van Gogh si ucho neuřízl

Dva němečtí historici umění přišli s novou verzí celé příhody. Podle nich během návštěvy Gauguina ve francouzském Arles došlo k jedné z četných hádek, při které Paul na svého přítele vytáhl kord a uřízl mu ucho. Poté mezi sebou prý malíři uzavřeli „pakt mlčenlivosti“. Důvody byly prosté. Zabránilo se případnému Paulovu policejnímu stíhání a Vincent se tak marně pokoušel udržet přátelství s člověkem, do kterého byl beznadějně zamilovaný, napsal britský deník The Daily Telegraph.

Nová kniha, která nese název Ucho van Gogha, Paul Gauguin a pakt mlčenlivosti (v německém originále Van Goghs Ohr, Paul Gauguin und der Pakt des Schweigens) je výsledkem desetileté práce expertů z univerzity v Hamburgu. Hans Kaufmann a Rita Wildegansová se při práci opírali především o dopisy obou umělců. 

Podle původní verze si autor Jedlíků brambor či slavných krajinomaleb z okolí Arles při těžkém záchvatu šílenství v noci 23. prosince 1888 uřízl ucho břitvou. Pak ho zabalil do hadříku a věnoval ho své oblíbené prostitutce Rachel z nedalekého nevěstince.

Verze, se kterou přišel Kaufmann se svou kolegyní, je úplně odlišná. „Blízko nevěstince, zhruba tři sta metrů od „Žlutého domu“, došlo mezi nimi k osudnému střetu,“ řekl historik pro list The Guardian. Vincent prý napadl Gauguina a házel po něm skleničky. Paul se chtěl bránit a zbavit se už toho „blázna“, tak „začal šermovat svou zbraní před Vincentem a při jednom z pohybů mu uřízl ucho“. Dodal také, že není jisté, jestli šlo o nehodu, nebo záměrný čin. Svou zbraň Gauguin později zahodil do řeky Rhôny.

„Mlč a já budu také...“ Mnoho expertů je k tomuto výkladu dost skeptických. Domnívají se především, že Gauguin ze „Žlutého domu“ odjel ještě před incidentem. Podle autorů knihy je ale jejich teorie mnohem logičtější. Vysvětluje také, proč poslední slova, která van Gogh svému příteli napsal, byla: „Mlč a já budu také“. Vknize také citují dopisy mezi Vincentem a jeho bratrem Theem, ve kterých v narážkách naznačoval, co se stalo, aniž by přitom porušil uzavřený „pakt“.

Poukazují také na jednu z van Goghových skic ucha se slovem „ictus“, což je latinský termín pro zásah používaný v šermu. Věří také, že klikatá čára nad uchem představuje jakousi „Zorro stopu“ po Gauguinově meči. „Celé to byla propaganda a vše bylo spojené se strategií, jak ochránit Gauguina,“ prohlásil Kaufmann. Podle něj se právě tato příhoda velmi podepsala na Vincentově chatrném zdraví.

Podle ostatních odborníků se tato verze nezakládá na pravdě. Nicméně Nina Zimmerová, kurátorka hlavní výstavy Vincenta van Gogha v Basileji, tak přesvědčená není. „Možná, že mají pravdu. Protože nemáme dost důkazního materiálu, správné mohou být všechny teorie,“ řekla pro francouzský deník Le Figaro.