Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Vatikánský astronom se chce přiblížit Bohu

Věda

  10:21
CASTEL GANDOLFO - Stal jsem se astronomem, abych se přiblížil Bohu, který stvořil vesmír, svěřuje se jezuita José Gabriel Funes, jenž od roku 2006 řídí Vatikánskou observatoř sídlící v obrovském parku letní rezidence papežů Castel Gandolfo.

Vatikánská observatoř foto: Reprofoto

Observatoř je umístěna v bývalém klášteře na okraji Castel Gandolfa. Je to jakýsi symbol práce na hranici mezi vírou a vědou. Pracuje zde šest kněží.

Spatříme-li přicházet jednoho z vědců v plandavých kalhotách a tričku, spíš bychom věřili, že jsme na půdě americké univerzity než na místě, které je pro katolickou víru klíčové.

"Klademe si stejné otázky jako naši laičtí kolegové: chceme pochopit, jak vznikl vesmír, jaký byl jeho počátek, chceme vědět, zda existují planety podobné té naší," vysvětluje sedmačtyřicetiletý argentinský vědec. "Jsme však papežova observatoř. Jsme zde proto, abychom sloužili papeži, církvi a našim kolegům," zdůrazňuje.

Otec Funes ostatně studoval astronomii, než se stal mužem církve, stejně jako jeho kolega a expert na meteority Guy Consolmagno. "Jsem především vědec," říká Guy Consolmagno, jenž byl profesorem na univerzitě ve Spojených státech, než vstoupil do církve.

"Je to však má víra v Boha, která mi dává odvahu dělat výzkum, protože je opravdu zapotřebí pevné víry k tomu, abych si mohl říci, že nepochybně budou nalezeny odpovědi a zákony dokazující, že vesmír není pouhý chaos," říká Consolmagno.

"Církev se o astronomii zajímala odjakživa," konstatuje otec Funes. Mimo jiné i proto, aby potírala nebezpečné teorie a pronásledovala jejich autory, jako byl Galileo Galilei.

Zdá se však, že uplynulo již velmi mnoho času od doby, kdy vyšly Galileovy Dialogy o dvou největších systémech světa, které inkvizice v roce 1633 zakázala a jejichž druhé vydání zde dnes s pýchou vystavují.

Prostá jednopatrová budova je místem ke studiu a vyučování, protože od roku 1981 shromažďuje údaje teleskop instalovaný kvůli čistému nebi v arizonském Tusconu, kde pracuje dalších osm kněží.

Starší teleskop v paláci vyhrazeném papežům se využívá nadále, ale slouží jen k pozorování nejbližších planet.

Některé práce Vatikánské observatoře se dočkaly uznání vědecké obce.

Byl to případ demonstrace vědecké reality takzvaného zeleného paprsku, této prchavé zelené barvy, kterou Slunce vysílá koncem dne, když zapadá za moře na bezmračném nebi. "Prokázali jsme, že to není subjektivní úkaz, ale že to lze pozorovat a fotografovat," říká otec Funes.

Jako vědec se otec Funes neznepokojuje případnou existencí mimozemšťanů, jež je pro církev složitou otázkou, k níž nemá přesnou doktrínu.

"Dosud neexistují žádné důkazy mimozemského života, ale ve vesmíru tak velikém, kde jsou stamiliardy galaxií, z nichž každá má miliardy hvězd, mohou mít některé z nich podobné charakteristiky jako Země," soudí.

Otec Consolmagno studuje ve své laboratoři meteorit, v němž jsou obsaženy jak kovy, tak minerály, "jediný pozůstatek po hvězdě, jež zmizela před 4,5 miliardami let", upozorňuje.

Nejvzácnějším úlomkem je však hornina z Marsu velká jako pěst, temně černá na povrchu a nazelenalá uvnitř.

"Tak velkých není mnoho a sběratelé platí až 1000 eur (asi 26.000 Kč) za gram," zdůrazňuje kněz a opatrně uchopí kámen do ruky s rukavicí.

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.