"Výsledkem práce vědců je bezpečný granulát vzniklý z toxických kalů a elektrárenských popílků," to řekla mluvčí školy Jitka Vanýsková.
"Ukládání nebezpečného odpadu na skládky vyžaduje nemalé finanční prostředky, o ekologickém aspektu nemluvě," uvedl děkan fakulty Rostislav Drochytka. K vývoji technologie pro transformaci nebezpečných odpadů v nové materiály tedy vědce nasměrovaly ekonomické i ekologické důvody.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Jen přeměnit nebezpečný odpad v bezpečný už v současnosti lze, my jsme ale chtěli víc - udělat z něj nový výrobek, který by šel využít například ve stavebnictví, ale i v jiných oborech," doplnil Drochytka. Odpad je nutné upravit tak, aby se z něj neuvolňovaly nebezpečné složky. Vědci pro tento proces používají pojem solidifikace. A jako solidifikační pojivo zkusili využít další odpady, především elektrárenské popílky.
Své teorie si vědci již ověřili při laboratorních zkouškách a testech na mobilní poloprovozní lince vlastní konstrukce. Na ní se toxické kaly, vznikající například při fosfátování, proměňují po přidání popílku a malé dávky cementu v granule. Lze je použít třeba jako zpevněný zásypový materiál, granulát pro kolejové lože a obslužné komunikace báňských provozů nebo do výsypek povrchových dolů při zahlazování důlní činnosti. Linku lze instalovat přímo tam, kde odpady vznikají.
Nejlépe obstály granule
Výzkumníci mnoha zkouškami prověřili, zda jsou nebezpečné látky ve struktuře materiálu dostatečně pevně vázané. Jde o to, aby se například nevyluhovaly s vodou nebo nezačaly unikat po zatížení.
Granule obstály i z hlediska toxicity pro živé organismy, která se prověřuje třeba na hořčičných semínkách, sladkovodních řasách a malých rybičkách. "Jsme v závěrečné fázi, kdy řešíme potřebné zkoušky trvanlivosti, aby byla i dostatečná záruka, že po určité době se solidifikát nerozpadne a nedojde k uvolnění kontaminantů a případnému ohrožení životního prostředí," uvedla Božena Vacenovská, která se na výzkumu rovněž podílí.
