22. července 2016 6:44 Lidovky.cz > Relax > Věda

Vědci hledají data o arménských
zajatcích z první světové války

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Pohřbívání v lese. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pohřbívání v lese. | foto: Gustav Brož - Archiv Jaroslava Kučery
SALCBURK Stopy po téměř 200 arménských válečných zajatcích, kteří byli během první světové války drženi v táborech rakousko-uherské monarchie, hledá tým salcburské armenoložky Jasmine Dumové-Tragutové. Informovala o tom agentura APA.

Badatelé chtějí v rámci projektu také vytvořit kopie fotek zajatců a obrázků sádrových odlitků jejich obličejů, které zhotovil rakouský antropolog Rudolf Pöch, a předat je jejich potomkům v Arménii.

Kontroverzní lékař

Základnou výzkumu je Pöchův archív ve Vídni. Dumová-Tragutová, jediná rakouská habilitovaná armenoložka, zde pátrá společně s antropoložkou a umělkyní Katarinou Matiaskovou v rámci interdisciplinárního projektu. „Chceme převést dějiny první světové války, zajatectví a arménskou historii do roviny životních příběhů. Když vypráví svědkové událostí, má to větší váhu,“uvedla podle APA badatelka.

Lékař a antropolog Pöch (1870-1921), dnes kvůli svým metodám považovaný za kontroverzního, za první světové války na příkaz císaře Františka Josefa I. prováděl výzkum v zajateckých táborech v Grödigu u Salcburku, nebo třeba v Liberci na severu Čech. Měřil lebky tenkrát 5000 ruským válečným zajatcům pro účely svých „rasových studií“, mezi ně patřilo i 191 Arménů.

„Pöch si vybíral zejména vzhledově typické jedince, které proměřil a jejich tělesné údaje popsal“, vysvětlila salcburská badatelka. „Od některých si také pořídil hlasovou nahrávku, měli něco zazpívat nebo říct.“ Pöch také zhotovil sádrové odlitky jejich hlav, nohou a rukou. Mnoho zajatců bylo také fotografováno bez oblečení.

V archivních listech jsou kromě všeobecného zdravotního stavu a nemocí vyplněny i kolonky pro jazyk, náboženství, vzdělání a dokonce i zda byli zajatci leváky či praváky.

Dárek pro příbuzné

Dumová-Tragutová chce předat kopie Pöchových podkladů potomkům těchto zajatců v Arménii. „Fotografie máme skoro ke každému, prozradila antropoložka s tím, že právě ty budou pro příbuzné zvlášť zajímavé, protože z té doby nemají žádné snímky. Jeden z pozůstalých synů podle badatelky řekl, že mu čekání na fotku jeho otce dodalo opět sílu do života. Dumová-Tragutová v uplynulých týdnech našla již deset potomků těchto válečných zajatců, mezi nimi dokonce ještě i jejich syny a dcery.

Historické dokumenty a odlitky budou nakopírovány nebo naskenovány a poslány příbuzným zajatců jako dárek z Rakouska. Originály zůstanou ve Vídni. Na podzim roku 2017 je naplánována ve Vídni výstava, kde budou vystaveny originální materiály z výzkumu.

  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz