Informoval o tom zpravodajský server BBC. Dinosaurus byl velký asi jako kočka, v přední části zobáku podobného papouščímu měl dva ostré špičáky a za nimi další zuby, kterými mohl rozmělňovat rostlinnou potravu. Tělo zvířete pokrývaly štětiny podobné dikobrazím. Dinosaurus dostal vědecký název Pegomastax africanus.
ČTĚTE TAKÉ: |
Výsledky analýzy fosilií zveřejnil Paul Sereno z Chicagské univerzity, podle kterého je existence větších zubů s ostrými hranami u býložravého dinosaura ojedinělá. Pegomastax africanus patří do skupiny takzvaných heterodontosauridů. Někteří vědci tvrdí, že maso nebo alespoň hmyz tvořily důležitou část jídelníčku této skupiny. Americký paleontolog ale v článku v odborném časopise ZooKeys tvrdí, že tesáky s větší pravděpodobností hrály roli při soubojích a v sebeobraně.
Fosilie trpasličího býložravce byly podle serveru CNN objeveny už v 60.letech v jižní Africe. Sereno na ně prý narazil v roce 1983 jako student při výzkumu v laboratořích americké Harvardovy univerzity.