Lak vytvoří na povrchu zubu ochrannou vrstvu. Přírodní sklovina se totiž u trvalých zubů neobnovuje. Výzkum ultratvrdého laku dnes odborníci představili na dni otevřených dveří Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně.
Speciální ochranný lak dokáže živé zubní tkáně chránit stejně jako přírodní zubní sklovina. "Navíc omezí tvorbu mikrobiálního povlaku zubů a umožní dosažení požadované bělosti zubu dlouhodobě a bez negativních účinků, které na zdraví zubů mají současné metody bělení," uvedl v tiskové zprávě ředitel ústavu chemie materiálů na brněnské technice a pracovník Středoevropského technologického institutu (CEITEC) Josef Jančář.
Dlouhodobý efekt bílých zubů
Lak je nyní v druhém kole testování na univerzitě v Řeznu v Německu. Už brzy chtějí vědci podat patentovou přihlášku. V případě schválení podpůrného projektu začne příští rok klinické testování na vybrané skupině pacientů v ČR, Německu a Spojených státech.
Umělá zubní sklovina má podle odborníků mnoho potenciálních výhod, a to jak funkčních, tak estetických. Lze ji použít k dosažení dlouhodobého efektu bílých zubů. Ochrání černé i bílé plomby, a prodlouží tak jejich životnost.
Obsahuje antibakteriální činidlo, které snižuje tvorbu kazů a omezuje zápach z úst. Sklovina také zlepšuje odolnost žvýkacích ploch zubů proti otěru. Bude se vyrábět jak ve standardizovaných odstínech současných výplňových materiálů, tak ve škále bílých barev pro použití v kosmetické stomatologii, informovala mluvčí VUT Jitka Vanýsková.
Institut zaměstná stovky vědců
CEITEC je společný projekt brněnských vysokých škol a vědeckých pracovišť. Evropská unie přispěla na vybudování laboratoří a dalšího zázemí zhruba pěti miliardami korun. Po dokončení CEITEC zaměstná asi 600 vědců, kteří se budou zabývat výzkumem v oblasti přírodních věd, medicíny, nanotechnologií a pokročilých materiálů. Firmy už nyní poptávají výzkum, vzdělávání odborníků a pronájem zařízení za více než 1,6 miliardy korun.
Součástí vědeckého programu CEITEC je také nynější výzkum na fakultě chemické. Od minulého roku tam vědci pracují na projektech, které mají slibný potenciál pro aplikaci v praxi. Vyvíjíme například materiály pro řízené uvolňování léčiv v těle pacienta, uvedl Jančář.
Vědci se také věnují výzkumu takzvaných smart materiálů se senzorickými prvky, které dokážou podávat zprávy o svém stavu a včas nahlásit vznik defektu materiálu. Plánují je zabudovat například do letadel, kde by chytré materiály mohly předejít vyřazení letadla z provozu, sdělila mluvčí CEITEC Petra Věchtová.
