Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Vědci sestrojili robota s potkaním mozkem

Věda

  8:47
V britském výzkumném středisku „ožil“ první robot, jehož činnost řídí výhradně biologická tkáň. Stavebními kameny jeho mozku jsou neurony z potkaních zárodků.

Robůtek Gordon foto: AFP

Už dnes je jisté, že robot Gordon vstoupí do historie. Na první pohled přitom jde o nenápadný přístroj, jaký by dokázali sestrojit studenti každé vysoké školy technického směru. Robot má podobu malého vozítka a jediné, co zatím dokáže, je přímočará jízda, zastavení před bariérou a následná změna směru pohybu. Údaje o vzdálenosti od překážky si řídicí jednotka odvodí ze signálů dodávaných ultrazvukovými senzory.

Skutečně revoluční je právě ona řídicí jednotka. Nejde totiž o elektronické obvody, ale o živé neurony. Gordon je vůbec první robot na světě, který „myslí“ skutečnou šedou kůrou a žádnou další berličku v podobě elektroniky či lidských zásahů nepotřebuje. Senzační kombinace biologických a mechanických prvků vynesla Gordonovi přezdívku „Frankenrobot“.

Výzkumníci z univerzity v jihoanglickém Readingu k vytvoření umělého mozku využili neurony odebrané z potkaních embryí. Ve speciálním roztoku nasyceném enzymy vědci od sebe jednotlivé mozkové buňky oddělili a následně rozprostřeli na podložku o rozměrech osm krát osm centimetrů. Neurony v novém prostředí udržoval při životě speciální živný roztok.

Brzy spolu neurony navázaly komunikaci. „Během 24 hodin se začaly spojovat,“ říká Kevin Warwick, jeden z Gordonových „otců“. „V průběhu následujícího týdne jsme zaznamenali spontánní vzruchy, projevy neuronů se začaly podobat činnosti mozku,“ dodává Warwick.

Ke snímání impulzů slouží elektrody. Celkem jich je v „biologickém čipu“ šedesát. Slouží jako rozhraní mezi organickou a elektronickou součástí stroje. Signál pak dál putuje přes rádiový vysílač technologie Bluetooth, dobře známé například z mobilních telefonů.

S lidskými neurony ne!
Gordon se umí učit. Když se překážce nevyhne, dostane mozek od čidla elektrický signál, který neurony stimuluje. Až se příště dostane do podobné situace, ovlivní nabyté zkušenosti jeho chování. K tomu, aby robot zvládl řízení, stačí 50 až 100 tisíc neuronů.

Gordon má navíc několik různých „osobností“. Vědci totiž vypěstovali mozků víc a mohou je libovolně zaměňovat. „Je zábavné, jaké se mezi mozky vyvinuly rozdíly. Jeden je třeba docela divoký a aktivní, zatímco jiný se nechová zcela podle našich představ,“ vysvětluje Warwick. Pokud mozek nedostává impulzy, chřadne a během několika měsíců odumře.

Z etických důvodů nemohou vědci z readingské univerzity pracovat s lidskými neurony. Potkani jsou však dobrá volba. Má se za to, že rozdíl mezi inteligencí hlodavců a lidí je dán spíš uspořádáním a počtem neuronů než jejich zásadní „konstrukční“ odlišností. Potkan má přibližně dvacet milionů neuronů, člověk pak asi 100 miliard.
Z tohoto pohledu je Gordonův minimozeček jen nesmělý začátek. Vědcům ale jednoduchá stavba umělé mysli vyhovuje. Díky ní mohou všechny děje lépe sledovat a řídit. V tak složité struktuře, jakou je lidský mozek, by to možné nebylo. Vědce zajímá především to, jak biologický mozek uchovává vzpomínky. Lepší pochopení způsobů spolupráce neuronů pak může například pomoci v boji s Alzheimerovou či Parkinsonovou chorobou.